Rozhodly kvalita, kvantita a zkušenosti

Bylo to krátké, ale intenzivní. Prostějovská stopa v play off první ligy vlastně trvala jen šest dnů, které dělily jeho první a poslední čtvrtfinále, diváci si ale přišli na své. A neplatí to jen pro ty slávistické, byť větší radost zavládla právě v jejich táboře. Před týdnem nabízel PROSTĚJOVSKÝ Večerník analýzu šancí obou týmů a porovnával sílu na jednotlivých postech, nyní se tak nabízí detailnější rozbor toho, jaká byla nakonec realita.

Brankovišti vládl Hylák
V brankovišti došlo k nečekanému vývoji. Luboš Horčička byl jasně nejvytíženějším gólmanem celé základní části a měl lví podíl na tom, že se Jestřábi úspěšně vyškrábali až na pátou pozici. Právě jemu totiž mohli vděčit za zvládnutí mnoha vyrovnaných zápasů, kdy se trápila ofenziva a bylo k bodům nutné inkasovat maximálně jednu či dvě branky.
Vyřazovací část ho však nezastihla v ideálním rozpoložení. Na Slavii inkasoval smolné branky po střelách z prostoru brankoviště, kdy ho jeho spoluhráči nechávali na holičkách, doma si pro změnu jeho obrana dal jeden vlastňák, jednou nabila soupeři a nedokázala odtlačit protihráče z nebezpečného prostoru, aby nemohli tečovat.
Hrdinou s maskou na hlavě se tak v prostějovském kádru stal ten, od nějž se to vůbec nečekalo. Jakub Neužil prožil v sobotu večer velký den, když lapil plných třiapadesát střel slávistů, k tomu byl navíc bezchybný již o den dříve, když dochytával třetí čtvrtfinále. Play off ale přináší právě tyto příběhy a ne jeden z fanoušků se nahlas či alespoň v duchu ptal, jak by to dopadlo, kdyby dvacetiletý mladík dostal důvěru již dříve.
To Milan Razým, Jan Srdínko a Roman Málek nemuseli podobné starosti řešit. Spolehnout se mohli na Alexandra Hyláka a tento třicátník s dvěma tituly v dresu Košic prokázal své zkušenosti. Navíc se mohl spolehnout na hráče před sebou, kteří úspěšně bránili dorážkám. Pouze v prvním duelu se nechal zaskočit dvěma přesilovkovými střelami od modré. Navíc měl štěstí na správně postavené tyče, případně ho protihráči neomylně trefovali.

Velký rozdíl v obraně
Velký rozdíl mezi oběma týmy nastal v obraně. Bylo všeobecně známo, že jestřábí defenziva není v ideální situaci. Téměř zoufale se čekalo na konec Břeclavi v druholigovém play off proti Porubě, ten však nastal až v pátek večer, takže Daniel Kolář byl k dispozici pouze na poslední mač. Prostějovský realizační tým měl k dispozici jen šest zdravých beků, jeden z nich je navíc ještě juniorem a další teprve čerstvě mužem.
To Slavia měla i bez Pavla Kolaříka, jenž všechny duely sledoval pouze ze střídačky, velice širokou a zkušenou sestavu, která si dokázala sjednat pořádek před vlastním gólmanem. Celé mužstvo navíc hrálo velice zodpovědně směrem dozadu, takže se Prostějov jen zřídka dostával do brejkových situací.

Vyrovnané útoky Pražanů
S výše zmíněným souvisí i pohled na ofenzivu. Slavia byla schopna sestavit čtyři velice vyrovnané útoky, z nichž každý byl schopen rozhodovat zápasy. Nejvíce se činilo trio Mikulík, Šafránek, David Hruška, o své kvalitě přesvědčovala rovněž trojice Robinson, Vas, Markovič a prosadit se dokázali také Jiránek, Tuominen, Čermák i čtvrtá lajna Bahenský, Kašpařík, Ondráček. Prostě kvantita šla ruku v ruce s kvalitou.
Na straně Jestřábů to mělo k podobnému scénáři hodně daleko.
K dispozici byly jen tři kompletní formace, z nichž opravdovou hrozbu představovali jen Venkrbec, Luňák a Cetkovský. Ti se ve spolupráci s bekem Markem Drtinou postarali o všech pět vstřelených branek a pouze s jednou lajnou nelze v play off uspět. Nikdo další se nepřidal a zejména kvarteto Moskal, Novák, Šlahař, Illéš sbíralo pouze záporné body.

Fanoušci nezklamali
Jestřábi tak měli navrch v jediném aspektu – divácích. I slávističtí fandové se sice pochlapili a na domácí duely přišli v hojnějším počtu než v základní části, takže dvakrát padla v Edenu hranice dvou tisíc návštěvníků, ovšem nic to není proti velkému výjezdu prostějovských fans do hlavního města a už vůbec ne proti atmosféře při střetnutích na zdejším zimním stadionu.
Zaplněné sektory, propracovaná chorea, hlasité a neúnavné povzbuzování, i když skóre nebylo příznivé. Samo o sobě to ale na lepší výsledek nestačilo. Dál tak jde tým, jenž na ledě prokázal svou sílu i ambice a jenž věří, že dokáže postupně přitáhnout další a další příznivce.