- 4. září 2019
- 414x
Další perný týden mají fotbalisté 1.SK Prostějov za sebou, do jisté míry úspěšně. Každopádně postup do dalšího, už třetího pohárového kola je jasným pozitivem, ačkoli šlo spíše o povinnost, kterou si favorit na hřišti v závěru zbytečně zkomplikoval. Sobotní ligový duel v Sokolově byl před reprezentační přestávkou obzvlášť důležitý. Dobře to věděl i realizační tým, který dostal od klubového vedení jasné zadání. Ze Sokolova se v letech 2016 ani 2018 zatím žádný bod přivézt nepodařilo. Teď ano, ale vzhledem k postavení obou klubů v tabulce a skladbě dalších soupeřů eskáčka to je málo.
Trenér fotbalistů Prostějova Oldřich Machala na obě utkání rozložil síly poměrně značným poměrem, na utkání do Dolního Benešova s sebou vzal s trochou nadsázky zpola rezervní tým. Samozřejmě obsahoval zkušené hráče, především kapitána Martina Suse, který se svou razancí v hlavičkových soubojích zasloužil o úvodní branku. Ta je vždy v utkáních se soupeři z nižších soutěží nesmírně důležitá. Když zvýšil Šteigl a stejný hráč spolu s Paškem zařídili hned po změně stran vlastní gól domácích, zdál se osud utkání nad slunce jasný.
Co se dělo v průběhu druhého poločasu, naznačuje cosi hlubšího o celkovém rozpoložení týmu. Není úplně normální, aby se tříbrankový náskok ztenčil na jediný gól a posledních osm minut se odehrálo v režii outsidera před šestnáctkou jasného favorita. Eskáčku se tuto situaci podařilo přečkat s notnou dávkou štěstí. Daleko od pravdy nemusely být názory, že případné prodloužení by Prostějov asi nezvládl. Domácí byli v evidentním laufu.
Zápasy v Sokolově patří k nejméně populárním jak vzhledem ke vzdálenosti, tak termínu utkání. Je potřeba jet už v pátek v poledne a podle zprávy od týmu byla cesta hodně náročná. Do místa ubytování výprava dorazila až v sedm hodin večer.
Sestava k utkání byla oproti středě opět jiná a potvrzovala fakt, že trenéři stále hledají optimální složení základní jedenáctky a postů pro jednotlivé hráče. Na stoperu se opět objevil Tomáš Janíček, který si jednozápasovou stopku za vyloučení s Třincem odbyl během pohárového utkání. Koudelka se tentokrát začlenil do záložní řady, na jejíchž krajích operovali Píchal a Šteigl, na hrotu byl Pašek. Na lavičce zůstal sedět Kroupa, který dohání fyzičku a měl možná hrát roli jakéhosi žolíka.
Vše začalo dobře, když Píchal možná také pod dojmem nominace do reprezentačního týmu U20 otevřel skóre. Jenže po změně stran idylka skončila. Jestli měl trenér Machala něco nachystaného, musel operativně měnit plány hned po vyloučení Pernackého. Druhým zlomem byla vyrovnávací branka, na kterou opět reagoval tentokrát nasazením Kroupy, který je schopen pomoci v ofenzivě i defenzivě.
Eskáčko hodně stálo o tři body a díky Koudelkovi to mohla být i realita, jenže ten si nechal míč z kopaček doslova ukradnout. Tvořivost, kreativita, umění rychle a správně se rozhodnout, vcítit se do konkrétní situace, to se samozřejmě nedá natrénovat. Podle toho se poznají ti nejkvalitnější.
Eskáčko má každopádně co zlepšovat. Čas na to má během reprezentační přestávky až do soboty 14. září, kdy od 17.00 hodin přivítá Varnsdorf. Do té doby se v průběžné tabulce Fortuna:Národní ligy po 7. kole musí spokojit s místem v podpalubí na dvanácté pozici se ziskem pouhých sedmi bodů.
Další chyba na Vápenici.