Dobré dopoledne, dnes je čtvrtek 28.3.2024
svátek slaví Soňa,
zítra Taťána
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

13 mlejnkova_fotoV boxerském úboru nekompromisní žena s výrazně pozitivní bilancí účasti v ringu, po převlečení sympatická, inteligentní a pohodová slečna, která umí dbát o svůj vzhled a ví, že život není jen o počtu „seřezaných“ soupeřek. Reprezentantka České republiky v boxu, thai boxu i kickboxu a rodačka z Brna Lucie Mlejnková je velmi úspěšná v ringu, ale stejně tak se jí ale daří i v nabývání vědomostí.

V letech 2007 a 2008 získala dva bakalářské tituly na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity, o rok později se na stejné fakultě stala magistrou v oboru Učitelství tělesné výchovy pro základní a střední školy. Ráda by úspěšně dokončila i doktorské studium. Mezitím však předminulou sobotu stihla o svých boxerských schopnostech přesvědčit i prostějovskou sokolovnu, v níž svedla úspěšnou bitvu s šestinásobnou mistryní Maďarska Tímeou Nagyovou. Následně pak poskytla PROSTĚJOVSKÉMU Večerníku.

Máte za sebou exhibiční duel proti špičkové světové boxerce. Jak jste se v ringu cítila?

„Před tímto zápasem jsem byla opravdu velice nervózní a bylo to vidět i v prvním kole. Vysypala na mě kombinaci úderů a zůstala jsem jako opařená. Byla přesná, rychlá, tvrdá. Naše zkušenosti jsou úplně jiná dimenze, já v klasickém boxu teprve začínám, tohle byl můj třetí mezinárodní zápas. Maďarka je neuvěřitelně zkušená, má kolem sedmdesáti mezinárodních zápasů, loni byla třetí na mistrovství světa.“

Věřila jste, že soupeřku skutečně dokážete porazit?

„Po prvním kole jsem si myslela, že to nedopadne, pak jsem se trochu rozboxovala a už bylo vidět, že fyzicky jsem na tom líp. Byl to můj jednoznačně nejtěžší zápas, zafungovala však výhoda domácího prostředí. Fanoušci byli úžasní. Ale ani tak jsem po skončení zápasu nevěřila tomu, že vyhraji.“

Na začátku druhého kola jste však na Maďarku opravdu vlétla. To z vás právě během pauzy nervozita opadla?

„Vždy říkám, že nejdůležitější pro mě je zjistit, jakou má soupeřka ránu. Pokud ji nemá takovou, že by mě to mělo ohrozit, tak se uklidním. A zatím jsem nepotkala ani jednu, od níž bych se rány bála. První kolo je tak z mé strany spíše takové testovací. Když zjistím, že to jde, tak do toho trochu šlápnu.“

Bojové sporty nejsou vnímány jako typicky ženské. Jak jste se k nim dostala?

„Nebyl to vůbec můj nápad, ale přišel s tím můj kondiční trenér v atletice doktor Cacek. S atletikou jsem musela skončit kvůli kolenům, a protože byl nespokojen s tím, že nedělám vůbec nic, a už tehdy byl kondičním trenérem Tomáše Hrona, přišel jednoho dne s tím, že mi našel úplně geniální sport, který mi hodně půjde a bude vyloženě pro mě. Asi čtvrt roku mě přemlouval k thajského boxu, pak jsem svolila, že se půjdu podívat na trénink. Hned jsem si to i zkusila, během měsíce jsem začala chodit každý den, poté dvakrát denně, což mi zůstalo dodnes...(úsměv)

Když jste tak dlouho byla proti, co vás přesvědčilo, abyste tak radikálně změnila názor?

„Po prvním tréninku, který jsem absolvovala od začátku do konce, jsem odcházela domů vcelku zdřevěnělá a druhý den jsem prožívala těžko uvěřitelné stavy svalové horečky. Fyzickou zátěž mám ale velice ráda, takže to byl první impuls, proč v tomto sportu pokračovat. Na první zápas mě přihlásila kamarádka a vyhrála jsem ho r.s.c. ve druhém kole. Tak moc jsem se bála, abych nedostala ránu, že jsem jich ve dvou kolech asi tisíc rozdala.. (smích) Zlomovým okamžikem se stala v roce 2010 Noc bojovníků v Hodoníně, atmosféra mě dostala na kolena a já věděla, že jednou chci také kráčet do ringu po molu!“

V thai boxu i kickboxu jste posbírala řadu úspěchů doma i v zahraničí. Co vás přivedlo ke klasickému boxu?

„Nedostatek soupeřek (smích). Ne že bych všechny stále porážela, ale v mé váhové kategorii obecně soupeřek moc není. U nás už prakticky jen Martina Jindrová. Začala jsem jezdit s Českým svazem fullkontaktu na mezinárodní turnaje, ale v plnokontaktních disciplínách je žen obecně málo.“

Věnovala jste se dříve i jiným sportovním odvětvím?

„Ano. Krátce předtím to byla atletika, zejména hod oštěpem a obecně vrhačské disciplíny. Na střední škole navíc klasické sporty, tedy basketbal, volejbal. Chvíli jsem hrála i fotbal, od osmi let jezdím na koni a věnuji se rovněž kynologii.“

Jak vypadá váš obvyklý sportovní týden?

„Cokoliv dělám, tak dělám naplno. Rozhodla jsem se tedy, že i tomuto sportu se budu věnovat na sto procent. Trénuji dvakrát denně od pondělí do pátku, v neděli mívám aktivní odpočinek, kdy si jdu třeba jen zaběhat. Momentálně mám dostudováno a našla jsem si práci, která mi začíná o půl desáté a končí v šest. Takže ráno vstávám trochu dřív, než bych musela, zajdu na trénink, pak do práce a z práce rovnou na trénink.“

Loni jste se stala mistryní republiky v boxu, jak jste na tom ve srovnání s mezinárodní konkurencí?

„Osobně to těžko posoudím, ale co se týče zápasů, tak v boxu i kickboxu se držím spíše na vítězné linii. Celkově mám za sebou přes třicet zápasů a prohrála jsem jen čtyřikrát. Otázkou je, co se stane ve chvíli, kdy potkám soupeřky opravdu světové úrovně. V thajském boxu jsou to Holanďanky a Thajky, zatím jsem se ale potkávala spíše se středem a vyšší úrovní, neměla jsem ovšem čest bojovat se špičkou, mezi kterou se snažím dostat.“

Ženský box se nově zařadil po bok olympijských disciplín. Je i toto motivací pro vás?

„Pochopitelně. Člověk si nemá klást malé cíle a nemyslím si, že je to nemožné. Vždy záleží na okolnostech a do příští olympiády je to ještě tři a půl roku, během nichž se toho může udát spousta. Bylo by to perfektní. Už jen se jí zúčastnit... (úsměv)

Máte představu, co musíte splnit, abyste se kvalifikovala?

„Na loňské olympijské hry bylo nutné umístit se do osmého místa na mistrovství světa, ale z každého kontinentu mohly startovat jen čtyři zápasnice. Takže i když byla například Němka sedmá na mistrovství světa, stejně nemohla jet do Londýna, protože první čtyři byly také Evropanky. A na mistrovství světa se nominujete pomocí mezinárodních turnajů, kam vás vysílá Česká boxerská asociace.“

Co vás čeká v nejbližší době?

„Nyní mám měsíc volno od zápasů, čehož si budu hrozně užívat. Přece jen za tento rok jsem odboxovala již patnáct zápasů a chci si dopřát klídek a zregenerovat. Poslední víkend v dubnu je Prague Open a rýsují se mi duely v kick boxu a thaiboxu. Čekám na zprávu od reprezentační trenérky Evy Liškové, kam budeme vyslány. V dubnu jsme měly jet na turnaj do Polska, to se bohužel zrušilo. Co se týče klasického boxu, víc zatím nevím.“


 kdo je Lucie Mlejnková

Devětadvacetiletá rodačka z Brna projevovala náklonnost ke sportu již od raného dětství. Hned v osmi letech začala jezdit na koni, závodně se věnovala atletice, na střední škole zkoušela i fotbal, basketbal a volejbal. Po úrazu kolene se ale musela od oštěpu vydat jiným směrem a místo druhé Barbory Špotákové se tak z této blondýny po dlouhém přemlouvání stala vyznavačka bojových sportů. Nejprve šlo o thai box a kickbox, posléze i o klasický box. V něm je úřadující mistryní republiky z Rakovníku, v thai boxu a kickboxu  dokázala vyhrát nejen domácí, ale i evropský šampionát. Nevšedním zážitkem pro ni byla cesta do Kyjeva a zpět na zápas, který ukončila hned v osmadvacáté sekundě prvního kola. Snem Lucie Mlejnkové není nic menšího než se probojovat na letní olympijské hry!

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...