3. díl: RESTAURACE A PIZZERIE NA KOVÁRNĚ PROSTĚJOV

Teď už to pořádně rozjíždíme! Po dvou úvodních prolozích na konci uplynulého roku v listopadu a prosinci vám dnes nabízíme třetí pokračování nového seriálu PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který se zaměřuje na restaurace a hostince po celém regionu. Jak jsme předeslali, na stránkách nejčtenějšího regionálního periodika se budete v letošním roce dvacátého výročí setkávat s pravidelným - a upozorňujeme že NEZÁVAZNÝM - seriálem hodnoticí prostějovská restaurační zařízení všeho typu i jakékoliv velikosti. A časem dojde třeba i na kavárny.

Od nového roku vás čeká avizovaný čtrnáctidenní horizont, v případě vašeho zájmu jsme připraveni otevírat dveře rovnou v každém čísle nejčtenějšího regionálního periodika. Věříme totiž, že vás seriál zaujme a jeho úroveň bude stoupat. Navíc se bude bojovat o zajímavé výhry. Oceňovat budeme jak samotné provozovatele, tak i čtenáře. Na samém konci pak dojde i na finanční odměny.
Zopakujme si ještě jednou, kdo že vzal na sebe úlohu hodnotitele PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku? Jedná o dvojici přátel, která ze zřejmých důvodů nebude veřejnosti prozrazena. Veškeré návštěvy totiž budou probíhat v utajení, náhodný bude i výběr samotných zařízení. Obě osoby jsou však již více než tři roky hostem místních restaurací a hostinců, aby jednak poznala i ty, do kterých zatím nikdy nevkročila, což byl ostatně prvotní důvod pravidelných návštěv. Tím dalším je pak skutečný zájem všech hostů, kteří chtějí při dobrém jídle a sklence pokud možno dobrého vína strávit pár hodin v příjemném hovoru na témata zajímající obě strany.
„Synonymum RaS neznamená, že se ujímáme úlohy dnes již zaniklého řemesla, známého z historie našich měst, načež výsledkem naší činnosti bude likvidace restaurace, která nám padne pod ruku a nepadne do oka a do úst. Pouhá náhoda tomu chce, že počáteční písmena našich jmen evokují tento význam,“ říkají. „Máme v úmyslu restaurace hodnotit z pohledu průměrného návštěvníka, tj. bodrého Prostějovana, který si rád dopřeje dobré jídlo a pití a nehodlá při placení účtu zruinovat sebe a svoji rodinu. Zároveň chápe, že existuje určitý rozdíl mezi luxusní restaurací v centru Londýna a v centru Prostějova. Chápeme také, že si nepochutnáme na ústřicích a svíčkové Wellington za cenu utopence a guláše pro bojovníka s ´pěti´,“ dodávají s úsměvem a vzkazem, že sice nechtějí být přísným Zdeňkem Pohlreichem, na druhou stranu nikoho však šetřit nebudou! „Zdůrazňujeme, že naším záměrem není někoho skandalizovat, ale spíše upozornit a vyzdvihnout, proč některou restauraci navštívit. Na druhé straně poukázat na to, co možná vedení podniků a jejich personál nevnímají. Takzvané provozní slepotě totiž časem podlehne každý, ale host, který do restaurace vstoupí poprvé, si určitě nedostatků všimne.“

Než se rozhodnete vstoupit...
Ve třetím pokračování našeho seriálu jsme se vypravili do restaurace, která se u prostějovské veřejnosti těší značné oblibě, a to nejen kolem poledne ve všední dny, ale i ve večerních hodinách a o víkendu. Není zde úplně prázdno dokonce ani v „hluchých hodinách“ mezi časem oběda a večerním posezením. A to je první dobrá předzvěst!
Rozhodli jsme se s restaurací nejprve seznámit prostřednictvím internetu. Webové stránky jsou zpracovány vkusně, zájemce na nich naleznete jak stálý jídelní lístek, tak denní menu, včetně aktuálních cen. Na fotografiích je možné seznámit se s interiérem restaurace. Předběžně jsme si mohli vybrat jídlo, které bychom chtěli ochutnat, náš záměr mohly zhatit buď náhlý impulz v podobě plných talířů hostů u sousedního stolu, nebo dočasně chybějící hlavní surovina původního výběru. Postrádali jsme ovšem vinný lístek, výběr vína nám tedy umožněn nebyl. I přes tento nedostatek hodnotíme webovou prezentaci velmi kladně. Přes internet si můžete také rezervovat místo - za tuto možnost dostává od nás restaurace palec nahoru.
Při příchodu či příjezdu ke Kovárně zájemce přivítá exteriér, který ničím zvláštním neoslní, venkovní přístavek řeší hlavně v létě nedostatek míst v době polední špičky. K nízké budově přiléhá poměrně frekventovaná silnice, v sousedství se na jedné straně rozprostírá starší krasická zástavba, na druhé straně stojí nevzhledné garáže. Jako jistou výhodu, při nulové toleranci alkoholu u řidičů, je možné brát nedalekou autobusovou zastávku. S místem na zaparkování bývá potíž, největší pak v době polední špičky, kdy se parkuje všude v okolí. Podobná situace ale bývá i po zbytek dne. Parkovací plocha je vysypána kamennou drtí, takže při vystoupení z auta už nekloužete blátem, jako tomu bývalo dříve, ale na louže musíte dávat pozor stále.
Interiér
Po vstupu na vás dýchne příjemná atmosféra vybízející k neformálnímu posezení. Hlavní místnost, která na vás čeká přímo ze zádveří, je vybavena klasickým masivním nábytkem, v čele se nachází barový pult. Dále navazují dva polootevřené malé „salonky“, umožňující lehce soukromé posezení. Výraz „lehce“ volíme proto, že i sem doléhá halas hostů z hlavního prostoru, neboť nejsou uzavřené. Z tohoto důvodu nedoporučujeme vyhledávat restauraci pro utajená jednání ani schůzky záletníků. Založení stolů je standardní, účelové a vkusné.

Co restaurace nabízí...
Restaurace se zároveň prezentuje jako pizzerie a tomu odpovídá nabídka jídel. V poledne si můžete vybírat z osmi položek denního menu. Stálý jídelní lístek obsahuje hned čtyři předkrmy, osm těstovinových jídel, půltucet rybích jídel jako pstruh, losos či krevety), ale také například čtyři druhy jídel z klokaního masa, což je opravdu samostatný oddíl v jídelním lístku! K tomu pak deset víceméně italských salátů jako hlavní pokrm, samostatná část stálého jídelního lístku se sestává z jedenatřiceti druhů pizzy. Jak je vidět, nabídka jak poledního menu, tak stálého jídelního lístku je více než rozsáhlá.
Při objednávání jsme si konečně mohli prohlédnout i vinný lístek. Museli jsme o něj požádat, neboť návštěvníci zřejmě upřednostňují pivo, popřípadě rozlévané víno (jeden druh bílého, jeden červeného). Vinný lístek není nijak obsáhlý, nabízí čtyři druhy bílého a čtyři druhy červeného jakostního vína nejrozšířenějších odrůd a čtyři druhy přívlastkového vína.

Jak nám chutnalo
Pro začátek jsme si jako malý předkrm objednali grilované tygří krevety s chilli. Upraveny byly přesně tak, jak mají být, nebyly ani tvrdé, ani blátivé. Jejich design na talíři i obloha byly oku lahodící, tvořily harmonizující dojem. Jen to chilli se nám nějak nepodařilo objevit, buď v kuchyni právě došlo, nebo kuchař dostal pokyn šetřit. I přes tento drobný nedostatek jsme byli s předkrmem spokojeni.
Jako druhý chod jsme zvolili grilovaný filet z lososa s bazalkovým krémem, opékanými brambory a steak z vepřové krkovice v medovo-hořčičné marinádě s rozmarýnem a salátkem ze zelených fazolek, tentokrát bez přílohy. Losos neměl chybu, propečený byl tak akorát, nebyl vysušený a zachoval si svěží chuť. V přelivu smetana poněkud upozadila chuť bazalky, ale nebyl to problém zásadní, spíše jen krůček chybějící k dokonalosti. Krkovice byla o stupínek tužší, než jsme očekávali a nasládlá chuť medu k masu nám také úplně nesedla, ale nebyla to chyba kuchyně, měli jsme si důkladněji přečíst jídelní lístek. Jakostní Chardonnay bylo za požadovanou cenu velmi slušné. Závěrečná káva nebyla výjimečná, ale patřila k mírně lepšímu průměru.

Kvalita servisu
Obsluhující servírka nás nenechala dlouho čekat. Nedala na sobě znát netrpělivost, když jsme se hned nedostali k výběru z jídelního lístku, byla příjemná i v situaci, kdy jsme žádali o radu, co si máme objednat, a dostalo se nám nejčastější odpovědi: „To záleží na vás, na co máte chuť, každý má rád něco jiného.“
I když šlo o zaběhnutou dovednost, taková opravdu hostovi nepomůže... Jinak snad nebylo kvalitě servisu co vytknout.

Místo úlevy...
Budiž nám dovoleno použít pro toalety tento golfový výraz. Štamgasti se vyznají, ale pro nového návštěvníka je obtížné se zorientovat. Není těžké odhadnout, kde se tyto místnůstky nacházejí, ale tabulka páni a dámy je umístěna nečekaně vysoko, takže se může stát - jako v našem případě - že vstoupíte tam, kam by vstupovat nemělo. Kapacita toalet je velmi omezená a domníváme se, že při plném provozu může být nebezpečné nechávat si návštěvu toalety na poslední chvíli...

Shrnutí - celkový dojem
Restaurace Na Kovárně patří určitě k těm lepším, které se v Prostějově dají navštívit. K dokonalosti tomuto zařízení chybí především lepší parkovací možnosti a také salonek, který by v důstojném prostředí umožnil uspořádat soukromou rodinnou oslavu pro zhruba dvacet osob. Doporučit Kovárnu však směle můžeme z pohledu poskytnutí nejen poledního jídla, ale i večerního neformálního posezení s přáteli.

HODNOCENÍ:
Restaurace Na Kovárně je typickým představitelem dobré restaurace, jídlo i posezení potěší a uspokojí naprostou většinu svých návštěvníků. Není to místo, kam zavítáte ve večerním úboru po návštěvě koncertu na pozdní večeři a sklenku sektu, ale na velmi neformální večeři s majitelem zahraniční firmy (v džínách) si sem zajít můžete - máme vyzkoušeno. S klidem v duši můžeme udělit 3




CO ZNAMENÁ CO!
5
Nemělo to jedinou chybu. Jídlo, obsluha, prostředí i další služby byly na vynikající úrovni. Ani přes opakovanou návštěvu nebylo nic, co by nás zarazilo. PROSTĚJOVSKÝ Večerník doporučuje všem fajnšmekrům!
4
Ještě se malinko více usmát a byla by to podtržená jednička. Zde jsme našli služby na vysoké úrovni, hosté by si neměli na nic stěžovat. Jídla jsou podávána ve kvalitní podobě, host je v čistém prostředí. Skvělá volba!
3
Průměr po všech stránkách. Pokrmy byly viditelně z prášku, ruka domácí kuchyně by neuškodila. Na druhou stranu porce byly jako pro pořádného chlapa, člověk odcházel s plným břichem a navíc z čistého prostředí.
2
Tak tady jsme se jen horkotěžko drželi. Menu nemělo žádný nápad a porce byly spíše dětské. Dojem se snažila alespoň trochu vylepšit ochotná obsluha, ale pokud dostanete na stůl špatně umytou sklenici, nenaděláte nic...
1
Na zdejší místo bychom nepozvali ani svého největšího nepřítele. Špína nebyla jen na záchodě, ale i k jídlu, aby si člověk přinesl vlastní rukavice. Porce byly malé, nevábně vypadající a chuť byla slušně řečeno mdlá. Sem NE!