Dobrý večer, dnes je čtvrtek 28.10.2021
svátek slaví Státní svátek,
zítra Silvie
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Naši předci letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů. Dob, jejichž nedílnou součástí je i historie Prostějova, který letos slaví 630 let od svého povýšení na město. A právě z pohodlí domova lze poznávat jeho krásy. V době, kdy většina z nás nemá možnost vyrazit někam na výlet a kdy jsou všechny památky zavřené, se PROSTĚJOVSKÝ Večerník rozhodl připravit pro své čtenáře seriál s příznačným názvem SLAVNÉ MĚSTSKÉ BUDOVY. V dnešním třetím pokračování budeme vaším průvodcem po dalších významných domech našeho města.

Dnes představujeme další 4 významné městské domy
V minulém čísle jsme se začali věnovat významným domům našeho města. Dnes tyto skvosty, kterých je v Prostějově mnoho, ještě rozšíříme. Konkrétně představíme dvě slavné vily, a sice Neherových a Wichterlových, a dva měšťanské domy v centru města, tedy U sv. Rocha a U Měsíčka. V následujícím čísle potom přidáme ještě čtyři. Víte ale vše o těchto budovách, kolem kterých bez povšimnutí denně procházíte? V nuceném čase celospolečenského útlumu se vám tak Večerník pokusí něco z jejich historie připomenout.

VILA JANA A ANASTÁZIE NEHEROVÝCH (POD KOSÍŘEM 73)
Vila Neherových se nachází ve starší klidné vilové čtvrti nedaleko bývalého sportovního areálu u říčky Hloučely. Dům prostějovského továrníka byl postaven v letech 1938–1939 a je kvalitním příkladem reprezentativní funkcionalistické rodinné vily. Projekt pro rodinu Neherových vypracoval architekt Antonín Navrátil, který se v podstatě stal jejich projektantem a designérem. Ten v průběhu osmatřicátého roku vypracoval dvě varianty projektu. První typicky strohou funkcionalistickou krabicovou stavbu a druhou realizovanou s poněkud poetičtěji tvarovaným zahradním průčelím. Navrátil kolem jižní a částečně východní strany navýšil terén tak, aby vila opticky splynula s přírodními prvky. Konstrukčně je vila železobetonovým skeletem s cihlovou vyzdívkou, která je doplňována sklobetonovými prvky a navazuje na zahradu s pergolou a bývalým bazénem. Vzhledem k náročnosti provozu koncipoval architekt vilu jako třípodlažní objekt s provozním a technickým suterénem.
Hlavní vstup do třípodlažní členité budovy je ze severní strany. Obytné poschodí s velkoryse koncipovanou společenskou halou, utvářející pomocí posuvných příček kontinuální obytný prostor (obytná, jídelní a hudební část), umocnilo potlačení tradiční duality mezi interiérem a exteriérem domu. Architekt toho docílil pomocí velkých prosklených ocelových stěn a umělého terénního valu navršeného k jižnímu (zahradnímu) průčelí. Do druhého patra logicky soustředil intimní část domu zahrnující vedle trojice ložnic disponujících šatnou i nezbytné sociální zařízení. K dosažení dokonalého funkcionalistického půdorysného schématu scházel Navrátilovi jen drobný krůček – vedle ložnice rodičů propojit přímo s koupelnami i ložnice dětí. Vila patří mezi hodnotné stavby svého druhu a od roku 2008 je vedena jako kulturní památka.
Zajímavost: V zahradě původně stávala cenná kamenná plastika od Jana Třísky, která se nedochovala.

VILA LAMBERTA A KARLA WICHTERLOVÝCH (SVATOPLUKOVA 53)
Pro vybudování svého sídla oslovili továrníci Lambert a Karel Wichterlovi projekční kancelář dvojice vídeňských architektů Franze von Krausse a Josefa Tölka. Oba zpočátku čerpali z historismu a přes neobaroko a neoklasicismus, secesi se dostali až k inovacím rodinného bydlení podle anglického vzoru. Realizaci vily pak provedl místní stavitelský subjekt Konečný & Nedělník. Stavba, která byla vytvořena pro rodinu Wichterlových v období 1900–1902 ve stylu neobaroka, se stala na přelomu století první dominantou Svatoplukovy ulice.
Patrová vila koncipovaná v palácových formách na první pohled zaujme svým průčelím vrcholícím dynamicky rozvlněnou kratší východní fasádou, na níž se uplatňují neobarokní reliéfní zdobné prvky. Neméně zajímavé je i dispoziční řešení, zejména vstupní partie z ulice a ze zahrady. U bohatě modelované siluety východního průčelí aplikovali architekti ve středním rizalitu reprezentativní dispozičně obdélný portikus nesoucí terasu. Tradici rodinné firmy na výrobu zemědělských strojů upomínají štukové součásti strojů nad kartuší s rodovou iniciálou „W“ a čtveřice reliéfů pod hlavní římsou znázorňující zemědělské práce. Stavba je obklopena pozemkem zahrady navržené jako přírodní krajinářský park a oddělené od ulice monumentální ohradní zdí. Motiv rodové iniciály se opakuje ve zvlněných liniích prutů kovaných mříží nadsvětlíku hlavního vstupu i brány do zahrady. Vestibul s reprezentativním schodištěm neseným žulovými sloupy vede k logicky a plynule uspořádaným místnostem, u nichž architekti uplatnili bohaté variace štukové výzdoby.
Zajímavost: Vilu si oblíbil Jan Kotěra, který zde pobýval v období realizace Národního domu.

DŮM U SV. ROCHA / U GOLIÁŠE (T. G. MASARYKA 11)
Tento dům je nepřehlédnutelný. Nejen svou polohou, ale také tím, že svými průčelími zasahuje do dvou prostějovských náměstí – T. G. Masaryka a Žižkova. V historii domu se můžeme setkat s různými názvy, k nejčastějším patří Pavlátův dům, U Rocha, ale i U Goliáše. První název je spojen s majitelem šlechtického stavu, který po svém povýšení do rytířského stavu v roce 1536 nechal dům přestavět na pozdně gotickou stavbu. Toto období nám připomínají heraldické štíty Jana Pavláta z Olšan. Druhý název pochází podle jména italského kupce Rocha Prestinario, který vlastnil dům v 18. století.
V dnešní podobě je dům dvoupatrový s přilehlým malým dvorkem a jednopatrovou užitkovou dvorní stavbou. Sedlová střecha má nízký sklon a je kryta plechem. Fasády do obou náměstí mají historizující podobu s válcovým nárožním arkýřem a s datací k roku 1893 vyznačenou v kartuši. Červená cihlová fasáda s bohatou sochařskou výzdobou vznikla také při rekonstrukci roku 1893. Průčelí do náměstí T. G. Masaryka je členěno čtyřmi okenními osami, průčelí do Žižkova náměstí pak osami sedmi. Přízemí na obou stranách zaujímají novodobě upravené (ne příliš vhodné) výkladce a vstupy do obchodu a provozovny, které nahradily původní dřevěné. Hlavní vstup do domu je situován z Masarykova nám. Plochu fasád v obou patrech tvoří režné zdivo. Dům dodnes ukazuje výstavnost měšťanského nebo panského domu v období pozdní gotiky i přesto, že v jeho prostorách sídlí advokátní kancelář a v přízemí je jídelna.
Zajímavost: Na paměť italského kupce Rocha Prestinariho, který vlastnil dům od r. 1718, byla na severním průčelí umístěna barokní socha sv. Rocha.

DŮM U MĚSÍČKA (T. G. Masaryka 5, ČP. 108)
Jedná se o dům nacházející se takřka mezi oběma budovami radnice – staré i té nové – jehož štít zdobí mozaika Panny Marie Immaculaty stojící na měsíci z r. 1933 od Jana Köhlera. Dům U Měsíčka patřil v minulosti mezi výsadní prostějovské měšťanské stavby. První písemné zmínky o majitelích domu sice pocházejí až z počátku 16. století, některé ze stavebních konstrukcí však poukazují na jeho větší stáří jako například kamenné sklepy nebo gotická komora v původním krátkém levém dvorním křídle.
Ve své historii dům U Měsíčka často měnil majitele, jako tomu bylo ostatně u řady jiných měšťanských staveb v Prostějově. Z osob, které se výrazněji zapsaly do jeho vlastní podoby, je možné jmenovat například soukeníka Martina Wunderlicha. Ten nechal budovu ve třetí čtvrtině 17. století opravit a dát jí tak po částečném zpustnutí během třicetileté války obyvatelnou podobu. Po další kruté pohromě roku 1697, kdy dům poničil požár, jeho tehdejší majitel Zachariáš Gärtler byl nucen znovu provést výraznější obnovné stavební práce. Tehdy měl být dům patrovou stavbu, patrně se slepým druhým atikovým patrem, v přízemí s hostinskými místnostmi, obytnými prostorami a v prvním patře s dalšími obytnými místnostmi a sýpkami. Ve dvorní části se pak měly nacházet stáje a provoz palírny. Během druhé poloviny 19. století proběhly další významnější stavební úpravy domu, které byly prakticky ukončeny až na samém počátku 20. století za manželů Postlerových, a to celkovým přefasádováním uličního průčelí.
Zajímavost: Nejpozoruhodnější částí domu U Měsíčka je jeho pozdně gotická komora situovaná v přízemí levého dvorního křídla. Dochovala se zde v téměř nezměněné podobě jako reprezentativní vzorek prostory z přelomu pozdního středověku a raného novověku, která byla charakteristická pro většinu tehdejší měšťanských domů.

Total Comments

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...