- 29. březen 2014
- 2778x
O tom, že je Prostějov rodištěm talentů snad ve všech oblastech lidského konání snad ani nemůže být sporu. Vždyť naším městem se v rodném listě mohou pochlubit předčasně zesnulý básník Jiří Wolker, nezapomenutelná herečka Milena Dvorská a mnoho dalších. Důkazem toho, že i současná generace má několik významných želízek v ohni je i mladý výtvarník a ilustrátor Michal Menšík, jehož výsledky práce vám určitě nejsou neznámé zvlášť, pokud patříte k příznivcům a čtenářům komiksových příběhů, které i v českém prostředí, prošly výraznou proměnou, a k jejich čtenářům se tak už zdaleka nepočítají jen děti. Dnes se proto, naši milí čtenáři, prosím seznamte s Nikkarinem alias Michalem Menšíkem, ilustrátorem knih, autorem původní komiksové série 130 (Odysea, Hodní, zlí a oškliví), kreslených stripů s hrdinou jménem Bo a mimo jiné i držitelem prestižního ilustrátorského ocenění - ceny Muriel, jejíž název je odvozen od komiksové postavy vytvořené geniálním českým kreslířem Kájou Saudkem.
První otázka snad ani nemůže být jiná, než: proč Nikkarin?
„Vzniklo to před deseti lety jako jméno pro hrdinu jednoho mého příběhu. A zalíbilo se mi natolik, že jsem si ho pak přisvojil a začal ho používat. Má to své výhody především na Googlu.“
Jak obtížná je cesta k pozici oceňovaného ilustrátora? Co považujete na své dosavadní cestě za největší obtíž? Jak přijali vaše rozhodnutí stát se ilustrátorem rodiče?
„Já bych to vzal odzadu. Rodiče měli samozřejmě strach, že se tím neuživím, a jejich strach byl víceméně oprávněný, jelikož se tím skutečně neuživím (smích). S tím souvisí i ta obtíž, že celé svoje ilustrování a kreslení komiksů mohu zatím považovat jen za lepší brigádu. Vždy jsem při tom musel mít běžné zaměstnání. A i když kreslím už spoustu let, pořád se považuji za nováčka.“
Co bylo zásadním zlomem ve vaší kariéře? Čím to všechno začalo?
„Zlomů v kariéře bylo několik a já věřím, že ještě nějaké budou. Kreslil jsem odmala a první otištěná kresba byl strip právě v Prostějovském Večerníku, to jsem byl ještě na prvním stupni základní školy a tehdejší redakce mi nabídla, že za každé okýnko dostanu 10 korun. Byl jsem nadšený. Bohužel spolupráce netrvala dlouho, ale vzpomínám na to dodnes.“
Co byste poradil mladým kreslířům, kteří by se rádi vydali ve vašich stopách?
„Kreslíř, který chce nějak prorazit, se musí trošku snažit. Samo mu to do klína nespadne. Já jsem začal publikováním na internetu, snažil jsem se zviditelnit, zaujmout. Hlásil jsem se do výtvarných soutěží. Jedna taková byla pořádána i v rámci pražského Komiksfestu. Sice jsem v ní nevyhrál, vlastně jsem se jí ani nezúčastnil, protože ten můj příspěvek spadl pořadatelům do spamu, ale paradoxně jsem tím na sebe upozornil. Je to hodněo štěstí.“
Jste laureátem mnoha výtvarných ocenění, mezi nimi i prestižní ilustrátorské ceny Muriel. Máte nějaký výtvarnický sen, který si hodláte v nejbližší době splnit?
„Z té ceny mám neuvěřitelnou radost. Rád bych někdy získal další, bývám mezi nominovanými, ale vždycky si to odnese někdo lepší…! Výtvarnický sen pro nejbližší dobu je kreslit, kreslit a kreslit, abych dokončil rozpracovaný komiksový epos, na kterém dělám už pět let.“
Máte nějaký výtvarnický vzor?
„Já bych to nenazval vzorem v pravém slova smyslu. Snažím se jít vlastní cestou, nikoli ve stopách někoho jiného. Ale inspirují mne desítky, možná stovky lidí jak od nás, tak ze světa. Nebudu je jmenovat, ale každý z těch tvůrců mě inspiruje něčím jiným. Někdo svojí precizností, detailností, jiný používáním barev, další dynamikou nebo všeobecně fantazií.“
Pod pojmem kreslená tvorba si mnozí stále ještě představují tvorbu pro děti typu Čtyřlístek nebo Rychlé šípy. Komu jsou primárně určeny vaše komiksy? Jak si představujete svého ideálního čtenáře?
„Tak Čtyřlístek a Rychlé šípy jsou klasiky a na ty nedám dopustit. Ale samozřejmě se na ně dívám s jistou nostalgií. Své komiksy kreslím pro čtenáře, o nichž doufám, že jsou trošku jako já. Ty příběhy, postavy a všechno, co se na stránkách objevuje, vychází ze mě a já mám pocit, že správně tomu může porozumět jen člověk, který vidí svět jako já.“
Jak dlouho trvá kresba jednoho klasického komiksového stripu/knižní ilustrace?
„Je to různé v závislosti na velikosti, technice, náročnosti, tedy detailnosti, a na tématu. Například dělám každý měsíc ilustrace pro jeden právnický časopis a kolikrát jsou určitá témata jedním slovem neilustrovatelná. Komiksový strip můžu dělat tak hodinu a půl, komiksovou stranu třeba osm hodin, když to jde dobře. U knihy záleží na počtu obrázků. Jeden komiks jsem kreslil zhruba dva roky.“
Troufám si tvrdit, že kresba bude asi vaším hlavním koníčkem, máte přesto čas i na nějaké další záliby?
„Řekl bych, že to kreslení se už dávno přehouplo v něco víc, než je koníček. Je to druh drogy, životní styl. Ale mám i jiné zájmy. Moji přátelé o mně vědí, že jsem zapálený videoherní maniak. Mám doma všechny možné konzole, a ve volných chvílích se tak ocitám v cizích světech a hrdinských příbězích.“
Neláká vás tvorba kreslených filmů? Co byste řekl tomu, kdyby vám bylo nabídnuto zfilmování některého z vašich komiksových příběhů?
„Představa, že by někdo uchopil mé dílo, a udělal z něj animovaný film, je pro mě fascinující. Hrozně rád bych se toho někdy dočkal. Ještě radši bych to měl celé sám pod palcem a nejradši bych byl, kdyby se toho ujali Japonci, protože ti dělají nejlepší animáky na světě.“
Ilustrace knihy nebo tvorba komiksu, čemu dáváte přednost?
„Tvorbě komiksu, i když je to pracnější a časově náročnější. Ale knižní ilustrace dělám taky moc rád.“
Jak těžké je ztvárnit představu spisovatele s pomocí kresby? Stalo se vám, že byl autor předlohy s vaší kresbou nespokojen? Jak dojdete ke shodě?
„Je to samozřejmě těžké. Hodně mi záleží na tom, aby byl autor spokojený. Cítím se zodpovědný za to, jak ta knížka bude vypadat, a nechci zmařit spisovatelovu práci. Na autory jsem měl ale zatím štěstí, kresby se vždy okamžitě zalíbily.“
Prozradíte našim čtenářům na čem v současnosti pracujete?
„Jak už jsem se zmínil, pracuji na velkém komiksovém projektu, jmenuje se to „130“ a jedná se o čtyřdílnou komiksovou sérii. Momentálně kreslím třetí díl. Dále spolupracuji s nakladatelstvím Albatros na knížce Železný muž a v hlavě už se mi rodí myšlenka na vlastní knihu, ale tu zatím nechám zahalenu rouškou tajemství.“
Kdo je Michal Menšík
Narodil se v roce 1987 a po absolvování základní školy jeho cesta vedla na Obchodní akademii v Prostějově. V současnosti žije a pracuje jako knihkupec v Olomouci. Získal cenu Muriel 2009 za nejlepší krátký komiks a cenu Fabula rasa 2010 za nejlepšího českého komiksového scénáristu. Několikrát byl na cenu Muriel nominován v hlavních kategoriích (jako je např. nejlepší český komiks), navíc se může pochlubit nominací na Zlatou stuhu za ilustrace knihy Dračí polévka (Alena Ježková, 2011). Mezi jeho koníčky patří především sbírání a hraní videoher, čtení komiksů a knížek a v neposlední řadě soužití se psem, kterého nadevše miluje. Tvorbu Michala Menšíka v komplexnější podobě můžete zhlédnout na www. humanart.cz
„Zlomů v kariéře bylo několik a já věřím, že ještě nějaké budou. Kreslil jsem odmala a první otištěná kresba byl strip právě v Prostějovském Večerníku...“
vzpomíná na své umělecké začátky Michal Menšík