„Jiná varianta, než penaltu chytit mi už nezbývala,“ smál se kapitán pohárových vítězů Jaromír Matoušek.

Celý zápas dřel na středu hřiště, hodně pomáhal především hře dozadu, kde podstoupil řadu vzdušných i osobních soubojů. Byl také hlavním myšlenkovým pochodem brodeckého celku. Sám si postavil první penaltu v rozstřelu, ale neproměnil. Vše ale napravil, když si po třetí sérii stoupnul do branky a čtvrtý pokus Kladek zneškodnil a v páté rozhodil střelce. Ze smolíka duelu se tak Jaromír Matoušek (na snímku) stal hlavním hrdinou.

* Byli jste papírovým favoritem, ale soupeř určitě nebyl slabší, překvapil vás něčím?
„Nám vyhovuje situace, kdy favority nejsme. Nevím, čím to je, ale tam kde bychom měli být lepší a v zápase dominovat, tak v nich pravidelně hoříme. Na domácí půdě dokážeme odehrát krásné zápasy proti papírově silnějším mužstvům a brát jim body. Proti těm na první pohled slabším jsme spíše slabším celkem vždycky my. Musíme na tom zapracovat a taková utkání zvládat lépe.“
* Po poločase jste vedli 2:1. Nebyl tam až přílišný strach o výsledek?
„Nebylo to ani od poločasu, ale už zhruba od pětadvacáté minuty, kdy jsme dostali na 2:1. Už tam jsme si na tom hřišti, my starší hráči, kteří bychom týmu měli pomáhat, řekli, aby to od nás nebyla až přílišná čekaná, a pak nezjistili, že už ten průběh nepůjde vrátit na naši stranu. Konec už byl hodně hektický, ale na penalty jsme si věřili, jelikož v nich jsme letos zatím nekompromisní.“
* Když jsme u těch penalt. První si sám neproměnil, po třetí sérii jste si stoupnul do branky a soupeř už zbylé dvě neproměnil. Kde se ten nápad zrodil?
„Pohár jsme naposledy vyhráli před dvaceti lety, tak jsme ho chtěli urvat. Já si na penaltu věřil, tak jsem se nominoval hned na tu první a neproměnil jsem jí, kdy mi brankář vystihl směr. Snažil jsem se to tedy nějak zachránit a jiná varianta, než ji jít chytnout už nebyla. Skákat teda umím jen na jednu stranu a pro mé štěstí šli obě na ni.“ (smích)
* Vítězství v poháru je po dvaceti letech přesně. Je to ještě o to sladší?
„Ano, bavili jsme se o tom právě před fotbalem, kdy nám to sdělil sekretář klubu. O to větší jsme měli mít motivaci ten zápas urvat, i když to tak po celý zápas moc nevypadalo. Ale na to už se za měsíc nikdo ptát nebude.“
* Je sice středa, ale proběhne nějaká oslava vítězství?
„Určitě nějaká bude, ale taky půjdeme zítra do práce, takže to nebude tak náročné. Doufáme, že nás nebudou zítra dopoledne stavět policisté, byli bychom jim opravdu vděční.“ (smích)