František Jura : „Chci na kraji dál pracovat pro město a okolí“

Primátor Statutárního města Prostějova František Jura (na snímku s vnoučetem) má za sebou čtyři roky práce v krajské samosprávě. Než se stal na podzim roku 2018 prvním mužem Prostějova, zastával funkci náměstka hejtmana Olomouckého kraje se zaměřením pro kulturu, sport, památkovou péči a volný čas. Po uvolnění tohoto postu zůstal členem rady a tento post by rád obhájil i ve víkendových volbách do zastupitelstva Olomouckého kraje. Zároveň bude zanedlouho již v polovině jeho mandát na radnici. Při této příležitosti jsme jej požádali o rozhovor o jeho práci pro kraj i pro město.

* Jak hodnotíte svoje čtyři roky působení na hejtmanství?
„Celou éru vidím jako velmi pracovní období. První dva roky jsem působil jako náměstek hejtmana. Po své volbě prostějovským primátorem jsem se placené funkce na kraji vzdal, ale zůstal členem rady s prakticky stoprocentní účastí na všech zasedáních. Bral jsem práci pro občany Olomouckého kraje od prvního dne velmi vážně a beru ji tak pořád. Když jsem se stal náměstkem hejtmana, museli jsme znovu vybudovat odbor kultury a sportu. Ve volebním období před námi totiž zanikl a tímto tématem se zabývalo jen oddělení spadající pod odbor školství. Já jsem celoživotní fanda sportu a mnoho let v něm pracuji. Vím, že je to důležitá agenda, která si zaslouží pozornost. Dokonce dlouhodobě hovořím o potřebě zřídit ministerstvo sportu a věřím, že se ho jednou dočkáme.“
* Co bylo druhým úkolem?
„Správně nastavit pravidla dotací a dát podpoře sportu i kultury jasný řád. To se nám, myslím, povedlo. Stanovili jsme jednoznačná kritéria a řekli, za jakých podmínek je možné získat peníze z krajského rozpočtu. Navíc jsme zřídili zcela nové dotační programy. V případě sportu to je výstavba a rekonstrukce sportovišť, díky níž se do okrajových částí měst i do řady obcí vrací život do zanedbaných areálů, případně vznikají zcela nové. Kraj podporuje obnovu sokoloven, venkovních ploch i důstojného zázemí, aby se děti i dospělí měli například kde převléknout nebo osprchovat. V programu je ročně zhruba sto milionů korun, to už je v regionu doopravdy vidět. V Prostějově jsme například tímto způsobem opakovaně pomohli sokolům. Letos to bylo jejich nohejbalové hřiště, které bude sloužit nejen členům této organizace, ale i každému zájemci zvenčí. Podobné to bylo v případě kultury, na okraj zmíním obnovu kulturních domů v obcích do tří tisíc obyvatel. Chátrající budovy v obcích, na jejichž opravy starostové neměli peníze, najednou ožívají, odehrává se v nich čilý spolkový život, pořádají se koncerty, vystupují zde divadla. Kulturu vidím jako službu pro každého, kdo o ni projeví zájem. A občané si zaslouží, aby se na ni dostali i v místě svého bydliště, nejen v okresním, nebo dokonce krajském městě.“
* Po dvou letech jste ovšem svou kancelář náměstka hejtmana opustil. Proč?
„Práce na hejtmanství pro mě byla velkou školou, díky ní jsem se hodně naučil. A když naše kandidátní listina dostala ve zdejších komunálních volbách nejvíce hlasů, bylo logické, že tu pomyslnou rukavici zvednu a funkci primátora Prostějova přijmu. Vnitřně to bylo těžké rozhodování, nešel jsem takříkajíc ‚za lepším‘, spíše naopak. Kdo někdy sleduje zasedání zastupitelstva města, ten asi ví, o čem mluvím. Ale já mám výzvy rád a jsem bojovník, takže to asi nemohlo dopadnout jinak. V Radě Olomouckého kraje pracuji pořád, ale už to není moje povolání. Ale stále chci svým dílem přispět k tomu, aby se našim lidem v Olomouckém kraji žilo lépe.“
* Je výhodné být krajským radním a prostějovským primátorem?
„Kdybych chtěl zažertovat, tak řeknu, že vám rozhodně nehrozí nějaká zahálka, pořád máte co dělat. (úsměv) Třeba jen přečíst podkladové materiály pro jednání krajské rady nebo zastupitelstva je práce na mnoho hodin. Ale jinak to nejde, nejdříve se musíte s celou věcí seznámit a teprve pak si můžete vytvořit nějaký názor a podle něj následně hlasovat. Nicméně pro město Prostějov je to samozřejmě velká výhoda. Daří se nám připravovat řadu společných projektů, případně získávat podporu Olomouckého kraje pro investice, na které by magistrát sám o sobě neměl peníze. Mám také možnost zdůrazňovat, jak jsou pro naše město některé věci důležité, vznášet konkrétní argumenty, vést věcnou diskusi. To je samozřejmě velmi důležité, protože ať bude rozpočet kraje jakýkoliv, nikdy nebudou peníze na všechno.“