Dobré dopoledne, dnes je pondělí 6.12.2021
svátek slaví Mikuláš,
zítra Ambrož a Benjamín
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Nejspíš jen málokterý sport má takovou minulost a lidovou oblíbenost jako cvrnkání kuliček. I když kuličky a sport, při tomhle spojení možná nejednomu z vás vytane úsměv na tváři. Přesto se však kuličkaření v České republice utěšeně rozvíjí a své nadšence si našlo taky na Prostějovsku. Dokonce jich je tolik, že před časem vznikl oddíl Hanácká trefa sídlící v Bedihošti. Ten se mimo jiného věnuje právě soutěžím ve cvrnkání do kuliček. Ba co víc, tak velmi úspěšně, když v minulosti se hodně dařilo juniorům, v roce 2014 získala jedna členka i ocenění Nováček klubu. Zakladatel a předseda Hanácké trefy Lukáš Vlček (na snímku) tak měl o čem vyprávět.

 

* Jaké byly začátky cvrnkání? A co předcházelo vzniku Hanácké trefy?
„Úplně náhodou jsem našel na internetu, že se pořádají kuličkové turnaje. A tak jsem se na jeden vypravil. Když jsem to viděl, řekl jsem si, že bych mohl taky nějaké klání uspořádat. Tak jsem udělal tři turnaje, první z nich v Mostkovicích na hřišti. No a tam začali chodit různí lidé, tak jsme se dali dohromady. A nakonec se rozhodli, že založíme Hanáckou trefu.“
* Bylo těžké získat první nadšence?
„To ano. První turnaj jsem uspořádal v Mostkovicích v roce 2011 a na něj přišlo jen sedm lidí, následně podruhé deset. Bylo to tedy docela těžké, ze začátku se všechno hodně dávalo dohromady různě přes známé, až potom si k oddílu našli cestu ti, které to bavilo, sami přicházeli, že si o tom někde přečetli. A z těch se potom poskládala členská základna.“
* Byl nějaký zlomový moment, kdy jste si řekl, že klub založíte?
„V roce 2011 jsme uspořádali první turnaj. A v průběhu následujících dvou let, protože Hanáckou trefu jsme založili v roce 2013, jsme si řekli, že už na turnaje lidé chodí, bylo jich okolo pětadvaceti, a že bychom mohli něco podniknout. Asi tam nebyl vyloženě žádný zlom. Prostě jsme si řekli, že bychom do toho mohli jít, a tak se i stalo, vyšlo to.“ (úsměv)

* Podařilo se vám zlákat i někoho z rodiny nebo z přátel?
„Většinou hrají naše partnerky nebo partneři a děti. Ale ze širší rodiny, to se přiznám, že ani ne. To spíš říkali, že kuličky jsou taková zvláštní zábava, byli si to třeba jen vyzkoušet. Ale že by se z nich stali pravidelní hráči, tak to ne.“
* Zmiňujete děti, před časem na turnaji v Bedihošti na Pavoukovi jste říkal, že se k vám moc nehrnou...
„Když děti přijdou, tak je to baví. Ono je to spíš tak, že když jsme začínali v roce 2013, tak jsme měli spoustu juniorů. Protože v té době my, co jsme hráli, jsme často měli děti ještě v juniorském věku. Jednu dobu jsme ta měli nejlepší juniory v republice. Oni hrají kuličky dodnes, ale jak postupně vyrostli, tak už nyní v soutěžích dospělých. (směje se) Je pravdou, že v současné době už se nám moc těch juniorů nedostává. Dá se říct, že nemáme skoro žádné. Ne že by to přestali hrát, prostě přešli mezi dospěláky. A noví nejsou...“
* Kolik máte tedy nyní hráčů? A jak se Hanácké trefě daří?
„Myslím si, že celkem dobře. Jsme na stabilní členské základně, přes třicet lidí máme. K tomu máme ještě klub šipkařů, kteří hrají ‚B‘ ligu Prostějovska. Ještě jsme založili Klub deskových her a už čtyři roky hrajeme také soutěže v Dominionu, to je rovněž desková hra, má osm nebo devět částí každý rok a získané body se sčítají. Takže ano, já jsem spokojený.“ (úsměv)
* U sportů se často řeší, co by hráč měl nebo neměl mít. Jak je tomu u kuliček? Předpokládám, že základem jsou dobrá záda a pevná kolena?
„Tak hlavně pevná ruka. Ta kolena… Je pravda, že většina z nás si k tomu cvrnku kleká, ale zažil jsem i lidi, kteří celou dobu stojí a jen se k tomu předklání.“
* To tedy klobouk dolů...
„Zažil jsem i člověka, který odehrál celý turnaj sedící na židli. Byl to takový korpulentnější pán, nemohl moc chodit. On si tedy vždycky postavil židličku a musím říct, dopadl tehdy velice dobře. Ale zpět k vaší otázce. Nejdůležitější je opravdu pevná ruka, protože pokud namíříte, tak když s rukou jakkoli pohnete před cvrnkem, tak kulička nejde tam, kam má. Potom taky dobrý odhad při počátečním rozhozu. Myslím, že to jsou nejdůležitější věci. Ten rozhoz je vůbec nejdůležitější, protože cílem je už při rozhozu naházet co nejvíce kuliček ze startu do důlku. Popřípadě co nejblíž. A docvrnkávání je už tak druhá fáze hry.“
* Vrátím se k sedícímu závodníkovi. Jaké jsou v tomhle směru pokyny? Může u toho třeba člověk i ležet?
„V podstatě člověk při tom může stát, klečet, ležet. Tahle věc není v pravidlech nijak řešena. Pravidly je řešeno, že člověk musí vykonat cvrnk. Takže ne jak se dřív hrávalo, že se kulička jen potáhla prstem. Musí cvrnknout. Ale v jaké poloze při tom je, to je úplně jedno. Vleže jsem ještě žádného hráče nezažil. Ale říkám, ve stoje, někdo si klekne, někdo třeba jen dřepí, já taky. To fakt záleží na každém, z jaké pozice se mu nejlépe odcvrnkává.“
* Padá názor, že lidé berou kuličky jako zvláštní koníček. Setkali jste se i s nějakou překvapivou reakcí?
„Stává se to. Když se s někým bavím, zmíním kuličky a že pořádáme turnaj, tak se stává, že se lidé pousmějí. Vůbec ani nevěří, že se v takové aktivitě mohou pořádat celorepublikové turnaje. To se stává poměrně často. Na druhou stranu je pravda, že když se někdo nový přijde podívat, třeba s počátečním despektem, a vyzkouší si hru, tak i od dospělých máme zpětnou vazbu, že je to super, že se vrátili do dětských let. A že si určitě zase přijdou zahrát. Takže, když se o tomhle jenom mluví, tak to vzbuzuje úsměv na tváři. Ale když někdo přijde a vyzkouší si to, tak ho to většinou baví.“
* Příchozí reagují pozdviženým obočím?
„To se ani tak nedá říct. Stává se ale, že přijdou rodiče s dětmi, které si jdou zahrát. S tím, že rodiče třeba vůbec neměli v plánu se turnaje aktivně zúčastnit. A když jim to ukážeme a vyzkouší si to, tak se často pak i sami zúčastní. To se mi líbí, že se nakonec zapojí a mají pak pozitivní zpětnou vazbu, že to není špatný. S pozdviženým obočím sice nechodí, spíše to považují za takovou legraci. Nevěří, že by se v tom mohla hrát celorepubliková liga, nevěří, že bychom jeli na turnaj do Brna nebo do Prahy a celý den tam hráli kuličky.“ (směje se)
* Klubu se tedy celkem daří. Jaké jsou další cíle do budoucna?
„Jak jsem říkal, máme sekci kuliček, šipkařů a deskových her. Další nový se zakládat nechystáme. Spíš je naším cílem rozvíjet stávající činnost, pokračovat, udržet šipkaře v ‚B‘ lize. Abych řekl pravdu, my teď ani nemáme žádný větší cíl. Jsme aktuálně se současným stavem spokojení. Děláme to pro zábavu, rádi se setkáváme. A to je tak asi vše.“
* Bylo pro vás velkou výzvou řídit vše na dálku, když jste se přesunul do Ostravy za prací?
(úsměv) „Vzhledem k tomu, že celkem rád jezdím autem a dojezdová vzdálenost je hodina, tak ani ne. Já navíc jezdím do Prostějova často. A zatím mi to nečiní problémy skloubit to s Hanáckou trefou. A to tam jsem devátý rok.“


LUKÁŠ VLČEK

* narodil se 27. prosince 1978 v Prostějově
* nadšenec do hraní kuliček, zakladatel a předseda Hanácké trefy, které se věnuje také šipkám a deskovým hrám
* vystudoval Střední školu podnikání a obchodu v Prostějově
* později studoval na vyšší odborné škole v Kunovicích
* jeho aktuálním oborem je obchodní činnost
* s cvrnkáním kuliček začal v roce 2011, kdy také uspořádal první turnaj
* v roce 2013 založil Hanáckou trefu, jejímž předsedou je doteď
* kromě kuliček se ve volném čase věnuje pasivně tenisu, má v oblibě jízdu na kole, rovněž velmi rád cestuje
zajímavost: mezi jeho ne zcela obvyklé zábavy a koníčky patří tvorba svíček, například z krystalického vosku

Total Comments

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...