Hokejový útočník Radek Meidl zastavil pestrou kariéru a stal se kustodem

 Přes dvě stovky odehraných zápasů v českých soutěžích, 22 startů v dresu mládežnických reprezentacích České republiky a k tomu bohatá angažmá v zahraničí od zámořské juniorky WHL přes slovenské Michalovce, polská angažmá až po anabázi ve Velké Británii. Hokejový světoběžník Radek Meidl (na snímku) toho stihl během své kariéry opravdu dost, po loňské sezóně se už ale poměrně překvapivě rozhodl v brzkých jedenatřiceti letech hodit brusle do kouta a vrátit se do rodného města. V nadcházejícím ročníku ho čeká nová výzva v realizačním týmu Jestřábů, kam jak známo nastoupil jako kustod „A“-mužstva. „Chci klubu, ve kterém jsem začínal, nějak pomoci,“ prohlašuje odchovanec Prostějova, který na českých kluzištích hrál také za Přerov, pražskou Spartu, Olomouc, Šternberk, Beroun, Šumperk, Frýdek-Místek a Třinec, poslední necelé čtyři sezóny strávil v cizině, kde naposledy oblékal dres polské Osvětimi. „Nikdy člověk neví, co bude. Možná to ještě nechám otevřené…,“ nechává si přece jen zadní vrátka momentálně bývalý forvard, jehož celou kariérou provázela zranění, která mu tak nedovolila více rozvinout svůj nesporný talent.

* Jak vzpomínáte na svoje hokejové začátky?
„Začínal jsem tady v Prostějově s bráchou Vaškem. Poté jsem prošel opravdu hodně týmů a lig.“ (úsměv)
* Kdo byl pro vás největším vzorem?
„Hodně jsem sledoval třeba Gáboríka. Samozřejmě nemůžu zapomenout ani na Jaromíra Jágra, Wayna Gretzkyho, to byly vzory snad pro všechny mladé hokejisty.“
* Po loňské sezóně jste se rozhodl ukončit svoji hráčskou dráhu. Co bylo impulsem?
„Nedávno jsem měl svatbu. Mám ženu z Hradce Králové a přestěhovala se kvůli mně sem. Rok se mnou byla v Anglii a Polsku. Dalo by se říci, že to cestování nás už teď nějak omrzelo a chceme začít něco budovat. Rádi bychom začali stavět barák za Prostějovem a plánujeme rodinu. Samotný impuls pro mě byl, že už asi stačilo.“ (úsměv)
* Skončil jste nadobro, nebo připouštíte ještě comeback?
„Ještě uvidíme. Nikdy člověk neví, co bude... (pousměje se) Možná to ještě nechám otevřené. Teď se naskytla příležitost dělat kustoda a já jsem za to rád. Chci klubu, ve kterém jsem začínal, nějak pomoci. Uvidíme, co život dál přinese.“