„Nemusela jsem odejít, ale rozhodla jsem se,“ říká dnes už bývalá ředitelka SZŠ v Prostějově Ivana Hemerková

 Střední zdravotnickou školu v Prostějově opouští její dlouholetá ředitelka Ivana Hemerková, kterou ve funkci nahradil Martin Mokroš (čtěte na jiném místě dvoustrany – pozn.red.). Večerník se odstupující ředitelky „zdravky“ zeptal na podrobnosti jejího odchodu i na to, jak si bude užívat další fáze svého života.

* Váš odchod do důchodu mnohé překvapuje. Proč jste se rozhodla tak náhle?
„Nebylo to náhlé rozhodnutí, rok dopředu jsem oznámila, že odejdu do důchodu. Nekončilo mně funkční období ani jsem nebyla nijak nucena ukončit svůj pracovní poměr. Nemusela jsem odejít, ale takto jsem se prostě rozhodla. Vím, že jsem mnoho lidí tímto rozhodnutím překvapila a možná i zaskočila, skoro nikdo mi to nevěřil. Všichni mě znají jako energickou a ráznou ženu a nedovedou si mě představit bez práce.“
* A umíte si vy sama představit, jak budete trávit důchod?
„Neustále i nyní dostávám otázky typu – co budeš v důchodu dělat, jaký máš plán? Musím popravdě odpovědět, že nemám žádný zvláštní plán, nedávám si žádná předsevzetí a nevím, co mi můj další život přinese. Ale určitě vím, že se tato etapa mých pracovních aktivit uzavřela tak, jak jsem to chtěla. A co dál? Především se chci věnovat svým malinkým vnoučátkům. Myslím, že si zaslouží babičku, která má a snad i nějakou dobu ještě bude mít dostatek energie, aby s nimi podnikala něco zajímavého, něco je naučila a byla tady jen pro ně. Vždyť to krásné období dětství tak rychle uteče... (pousměje se) A pak dál uvidím, věřím, že mě v životě čekají ještě zajímavé příležitosti, ale už ne plně pracovní, ale jen tak pro radost.“
* S jakými pocity opouštíte Střední zdravotnickou školu?
„Co se týká mého odchodu ze školy, které jsem věnovala velkou část svého života, tak nejprve jsem si myslela, že mi to bude moc líto a že to pro mě bude velmi těžké. Nestalo se tak. Odcházím s pocitem, že jsem udělala, co jsem udělat měla, a že jsem měla v životě velké štěstí na výborné spolupracovníky, proto se mi tak dobře ve škole pracovalo. Milovala jsem svou práci, ‚svou‘ školu, své žáky i spolupracovníky a doufám, že oni to takto také vnímali. A ještě jednou jim děkuji za všechny ty krásné roky. Škola má nového ředitele a já mu přeji hodně energie v této nelehké době plné zvratů a změn, taky aby ho práce bavila a těšila stejně jako mě.“