Dobré poledne, dnes je pátek 29.3.2024
svátek slaví Taťána,
zítra Arnošt
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

„Budiž pochválen pohyb! Budiž pochváleno úsilí každého, kdo cosi na tomto světě překonává. Kdo cosi rozšiřuje. Kdo překonává čas či výšku nebo vlastní lenost, kdo rozšiřuje oblast našeho poznávání, našeho citu.“ Tato slova napsal Miroslav Horníček ve své knize Chvála pohybu. Stejně by mohl znít i titulek rozhovoru s jedenaosmdesátiletým doktorem Pavlem Stejskalem, s nímž jsme si povídali o tom, jak předcházet civilizačním chorobám, jejichž epidemii právě zažíváme. Dlouholetý aktivní sportovec i muzikant je mimo jiné přesvědčen, že je možné celoživotně skloubit zdravý životní styl s dostatkem pohybu a řadou povinností v práci i rodině. Je k tomu však třeba trvalá motivace všech zainteresovaných.

 

* Co je podle vás nejdůležitější pro to, aby člověk dlouhodobě zůstával zdravý?
„Neexistuje žádný univerzální recept, protože zdravotní dispozice, resp. indispozice jsou hodně ovlivněny dědičností. V rámci tohoto jakéhosi ‚genetického předurčení‘ však platí, že tělesné i psychické zdraví jsou velmi závislé na způsobu života.“
* Jaký životní styl našemu zdraví tedy prospívá?
„V prvé řadě je to pohyb, který má na zdraví člověka silný preventivní vliv. Je-li člověk schopen se po dlouhou dobu pravidelně pohybovat při optimální frekvenci, intenzitě a trvání, potom dělá pro své zdraví maximum. Pohyb totiž vyrovnává většinu výkyvů vnitřního prostředí, ke kterým dochází v důsledku reakce na excesy v průběhu života člověka v moderní společnosti. Dokonce brání i vzniku některých chronických onemocnění, ke kterým je člověk geneticky predisponován, např. cukrovce, vysokému krevnímu tlaku, onemocnění srdce nebo některým nádorovým onemocněním. A protože žijeme v úplně novém ‚koronavirovém světě‘, lze téměř s jistotou předpokládat, že se nejlépe vyrovnají s tímto virovým onemocněním třeba i lidé v seniorském věku, kteří mají dlouhodobě optimální pohybovou aktivitu.“
* Pohyb nám pomáhá vypořádat se i se stresem…
„Je jisté, že stresu se v dnešní době nelze zcela vyhnout. Jenže jeho projevy jsou nebezpečné zejména tehdy, pojí-li se navíc se sedavým způsobem života. Potom se jeho negativní vliv na zdraví může projevit už i v mladším věku. Naopak bojuje-li člověk se stresovými podněty optimální pohybovou aktivitou, potom se jejich negativní vliv většinou neobjeví ani u seniorů. Svoji velmi důležitou roli sehrávají i adekvátní a kvalitní stravování a regenerace; je však pochopitelné, že nejmenší problémy s těmito faktory mají právě lidé, kteří se pravidelně a správně pohybují.“
* Auta musí každé dva roky na technickou. Jak často by to samé měl absolvovat každý z nás?
„Čím máte auto starší, tím by měla být frekvence technických čili preventivních prohlídek větší. Že postihne ‚malér‘ nové auto, je několikanásobně menší pravděpodobnost, než když je ve stejném provozu veterán. U lidí je to poněkud jinak. V dětském věku je frekvence preventivních prohlídek nastavená tak, abychom mohli ve vyvíjejícím se organismu včas rozeznat některé vady a chyby, které by člověku v dospělosti mohly hodně komplikovat život. Jestliže pediatr vidí dítě každý rok, tak je to většinou dostatečné k tomu, aby mohl buď konstatovat jeho optimální rozvoj, nebo udělat taková opatření, která by mohla eventuální zdravotní problémy minimalizovat. V dospělém věku, kdy rozhodujeme o svém zdraví už bez rodičovské kontroly, na preventivní prohlídky většinou nechodíme. Svého lékaře navštívíme pouze tehdy, jestliže máme nějaké akutní, většinou infekční onemocnění nebo úraz. A tak se může stát, že zbytečně zpozdíme optimální začátek léčení nějakého chronického onemocnění, které nás potom bude hodně trápit po zbytek života.“
* Od jakého věku bychom se měli tedy nechávat pravidelně vyšetřit?
„Za rizikový věk je možno považovat u mužů čtyřicet roků, u žen o něco vyšší. Od tohoto věku by měl každý člověk jednou za rok absolvovat preventivní prohlídku. A zase – čím méně se člověk pohybuje, čím víc se přejídá a čím víc trpí chronickým psychickým stresem, tím je potřeba preventivní kontroly zdraví větší.“
* Pokud pravidelně sportujete, tak můžete lékaře s nejrůznějšími úrazy navštěvovat poměrně často...
„To je sice docela dobře možné, ale řeč je zejména o preventivních prohlídkách. Je paradoxní, že sportující část populace, která má riziko vzniku takových nemocí výrazně redukované, chodí k lékaři na tyto prohlídky relativně často. Naopak lidé, kteří mají sedavé a většinou stresující zaměstnání a volný čas tráví také většinou vsedě nebo vleže, preventivní prohlídky buď neabsolvují vůbec, nebo jen zcela výjimečně.“
* Nehrozí, že lékaři budou řešit i věci, s kterými by si naše tělo poradilo i bez jejich asistence?
„Určitě takové riziko nehrozí. Naopak vám může lékař poradit taková preventivní opatření, která dokážou mobilizovat váš organismus k přirozené obraně proti vzniku některých chronických onemocnění.“
* Stále více neohrožují naše trvalé zdraví vnější faktory, ale hlavně my samotní. Čím si v současné době škodíme nejvíce?
„Jak jsem už uvedl, je to nedostatek optimálního pohybu, nadměrný a nepravidelný příjem potravy, která má často nevhodné složení, chronický psychický stres a nedostatečná regenerace reprezentovaná například nedostatečným odpočinkem při spánku.“
* Existuje u nás další zajímavý paradox: čím více se mluví o hubnutí, tím více populace tloustne. Máme tedy o něm přestat mluvit?
„Příčinou zvyšujícího se výskytu nadváhy nebo obezity není frekvence, se kterou se toto téma probírá, ale špatný životní styl. A to platí už od dětského věku, kdy se dítě naučí neadekvátně vysoký energetický příjem přetvořit v zásobní tuk. Neadekvátně vysoký proto, že velkou většinu času tráví takové dítě třeba ve školním věku vsedě. Tento zlozvyk si většinou přenese do dospělého věku, kdy dochází často i k jeho zhoršení a díky dynamice hormonálního prostředí se s přibývajícím věkem riziko zvýšení nadváhy nebo obezity zvětšuje. A protože se nadbytečné množství tuku v organismu pojí s celou řadou chronických onemocnění, je riziko s ním spojené příčinou obrovského a zvyšujícího se výskytu chronických neinfekčních nemocí. Patří mezi ně onemocnění srdce a cév, cukrovka, některá nádorová onemocnění a další, na které trpí a umírá velká většina lidí na celém světě. Přestat mluvit o hubnutí nepomůže, je nezbytné změnit sedavý životní styl; a to platí beze zbytku pro všechny, kteří mají takové rizikové chování. Od dětí až po seniory.“
* Zhubnout umí každý. Ale udržet si svoji „ideální“ váhu bývá mnohem horší. Proč se vlastně naše tělo tak rádo vrací do svého „tučného“ stavu?
„Těch důvodů je několik, ale v principu jde o nastavení rovnováhy mezi energetickým výdejem a příjmem v některých částech mozku. Jestliže se ručička vah od dětství přiklání více k potřebě energii spíš doplňovat než ji vydávat, vyhrává pocit hladu nad pocitem sytosti a člověk nadbytek energie ukládá do rezervního tuku. Po svých předcích dědíme určitý plán, do kterého je mimo jiných zabudován i počet a objem tukových buněk. Jestliže je tuková buňka méně naplněná tukem, vysílá signály, že potřebuje svůj obsah doplnit; výsledkem je pocit hladu. Je logické, že ten, který bude mít větší počet objemnějších buněk, bude mít tendenci jíst víc než ten, který má méně tukových buněk, které mají i menší objem. Proto mají někteří jedinci už od dětství tendenci tloustnout víc než jiní; s tímto nastavením se rodíme.“
* Za takové situace bychom měli vážit zhruba stejně jako naši předci. Proč ovšem celá populace hromadně tloustne?
„Je však třeba zdůraznit, že budeme-li mít v průběhu našeho života trvalou tendenci dávat tělu víc energie než potřebuje, budou tukové buňky trvale naplněné a vyšlou signály, že je jich málo; tak mohou vzniknout nové tukové buňky, které opět budou chtít být naplněny. Takový člověk bude zvyšovat množství svého zásobního tuku a bude tloustnout. Toto nastavení se jen velmi obtížně upravuje a člověk se po třeba i efektivní redukční dietě často vrací ke své původní, jak říkáte ‚tučné‘ hmotnosti, protože potřebuje doplnit částečně vyprázdněné tukové buňky. Ale nejen to – protože redukční dieta bez zvýšení pohybové aktivity většinou sníží i tzv. bazální metabolismus čili látkovou výměnu za klidových podmínek, člověk potřebuje k životu energie ještě méně, než před zahájením dietní intervence a při stejném energetickém příjmu bude ještě více tloustnout. A tak se může člověk, který se opakovaně vrací k nejrůznějším redukčním dietám, propracovat až k vysoké a velmi nebezpečné obezitě.“
* Takže řešením je opět pouze dostatečné množství pohybu…
„Přesně tak. Pro každého člověka, který se seriózně rozhodne zbavit se příliš vysokého množství tělesného tuku, je nezbytné doprovodit snížený přívod energie i jejím zvýšeným výdejem. Tím se totiž zabrání nežádoucímu poklesu bazálního metabolismu, který bývá často příčinou zvyšující se nadváhy a obezity.“
* Je však vůbec možné skloubit zdravý životní styl s dostatkem pohybu a řadou povinností v práci a rodině?
„Tady je odpověď velmi jednoduchá - jde. Má to jen jedinou podmínku, trvalou motivaci všech zainteresovaných.“
* Proč většině z nás motivace ke zdravému životnímu stylu nevydrží celoživotně?
„Je to zejména otázka motivace. Udržet redukované množství tělesného tuku samo vyžaduje poměrně hodně energie. Jestliže se například vrátíme k večeru domů z práce unavení, potřebujeme si odpočnout, doplnit energii a vyvolat příjemný pocit. Rozhodnutí věnovat se nějaké pohybové aktivitě však vyžaduje další energii, kterou se nám už nechce vydávat. Jestliže se motivace k pohybu stává slabší než motivace k odpočinku a k doplnění chybějící psychické energie, zůstaneme doma a tvorbu nezbytných endorfinů pro zlepšení nálady si vytvoříme dobrou večeří. Zpočátku je při kvalitních vnitřních a vnějších podnětech motivace k redukci tělesného tuku silná. Protože je tento proces dlouhodobý a není vždy doprovázen pozitivními efekty, po čase může chybět dostatek energie k rozhodnutí, motivace může slábnout, až se téměř vytratí.“
* Má přirozený pohyb u dětí nějakou šanci v konkurenci s moderními technologiemi?
„Mluvíme-li o motivaci dětí k přirozenému pohybu, sehrává nejdůležitější roli rodina a škola. Jestliže je dítě po celou dobu jednotně vychováváno k aktivnímu životu, stane se mu potřeba pohybu nutností, dokonce až jakousi pozitivní závislostí. Jestliže je působení těchto institucí nejednotné nebo nejeví o aktivaci dítěte větší zájem, může ‚virtuální aktivita‘ vyhrát na celé čáře a na celý život.“
* Všiml jsem si, že lidé, kteří se v dobrém zdraví dožívají vysokého věku, vynikají zejména pozitivním přístupem k životu a schopností radovat se z věcí, které by ostatním připadaly jako nepodstatné. Dá se to nějak ovlivnit?
„Toto už je otázka nasměrovaná přímo na psychologa. Za sebe mohu jen konstatovat, že větší šanci prožít ‚usměvavý život‘ má člověk, který se nejen věnuje v práci a ve svém volném čase tomu, co ho baví, ale který dokáže mít radost i z malých věcí. A i ty špatné části životní cesty nahlíží z pozitivní perspektivy. Myslím, že to nejlépe vystihuje jedno arabské přísloví: ‚Nezlob se na růži, že má trny; raduj se, že tak trnitý keř má růže.‘“


Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.

* narozen 10. července 1939
* odborný garant AGEL Sport Clinic
* vystudoval Lékařskou fakultu UP v Olomouci
* má syna a dvě vnučky
* zaměstnání: Lékařská fakulta UP v Olomouci (1963–1984), Ústav Sportovní medicíny Praha (1984–1992), 3. lékařská fakulta UK Praha (1986–1994), Fakulta tělesné kultury UP v Olomouci (1994–2011), Fakulta sportovních studií MU v Brně (2012–dosud), AGEL Sport Clinic, Centrum sportovní a preventivní medicíny, AGEL Středomoravská nemocniční v Prostějově (2012–dosud)
* koníčky: hudba aktivně i pasivně, fotografování, četba, různé druhy pohybové aktivity, příroda, zahrada

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...