Dobré ráno, dnes je pátek 29.3.2024
svátek slaví Taťána,
zítra Arnošt
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

 Malá obec na Prostějovsku se může pyšnit sportem na nejvyšší úrovni naší republiky. Pétanque se v Krumsíně hraje již řadu let a tým se dlouhodobě řadí do extraligy. Největší hvězdou týmu je bezpochyby František Kaplánek (na snímku) patřící mezi špičku České republiky. Kromě spousty úspěchů v tuzemsku a titulu mistra republiky také reprezentoval Česko ve všech mládežnických kategoriích a procestoval velký kus světa.

 

* Jak byste představil laikům pétanque?
„Je to výborný koulový sport, který u nás není až tak moc známý, i když ho spousta lidí hrála třeba na dovolené, nebo na různých akcích. Pravidla jsou jednoduchá, tam ani není co vysvětlovat.“ (úsměv)
* Co všechno je k tomuto sportu potřeba?
„Základem je mít dost času, protože je to aktivita, která ho zabere hodně. Druhou základní potřebou je sada koulí, a to je asi tak všechno. Možná ještě trpělivost, než se člověk do toho dostane.“
* A jaká byla vaše cesta k pétanque?
„Já hrával nejdříve fotbal. Potom ale přišlo zranění, kvůli kterému jsem s fotbalem musel na delší čas skončit, tak jsem si šel vyzkoušet pétanque. Zadařilo se mi hned od začátku, tím pádem mě to bavilo. Od té doby se tomu věnuji opravdu pravidelně.

* Jak vypadají vaše tréninky?
„Říká se tomu trénink, ale vlastně hrajete především jen zápasy. Jsou samozřejmě i různé ateliéry, kde můžete natrénovat sílu, přesnost nebo přibližování. Ale základem úspěchu je pořádně se vyhrát.“
* Jaké jsou nejdůležitější aspekty pro to, aby byl člověk opravdu ve špičce? Je to spíše o hlavě, nebo jde hlavně o techniku a trénovanost?
„Je to směs všeho dohromady. Nejdůležitější je, aby byl člověk psychicky odolný. Sice se řekne, že je to jen házení koulí, ale když už se člověk někam dostane a má před sebou velký zápas, tak to ne každý ustojí a roztřesou se mu kolena. Druhým velkým faktorem je trpělivost, protože ono vážně zabere poměrně hodně času, než se člověk dokáže posunout na nějakou úroveň.“
* Jakých největších úspěchů jste dosáhl?
„Nejvíce si cením vítězství na mistrovství republiky ve dvojicích v roce 2017. To se nám podařilo vyhrát v těžké konkurenci s Jirkou Greplem. Celkově si cením i dalších hezkých umístění na mistrovství republiky a dále je to samozřejmě také reprezentace, což je vrchol.“
* Juniorské soutěže jste hrával také za reprezentaci. Jak na to vzpomínáte?
„Velice rád. Posunulo mě to mílovými kroky dopředu. Už jen to, že jsem mohl vidět, jak se to hraje ve světě a na čem musím nejvíc pracovat. Hodně jsem se toho naučil nejen, co se týče výkonů, ale také třeba taktiky.“
* Kam jste se díky pétanque všude dostal?
„Navštívil jsem například Tunis, kde jsem byl poprvé na mistrovství světa. Také jsme byli ve Francii, Nizozemsku nebo Španělsku. Okolní státy jsem projezdil všechny. Letos jsem se mohl podívat do Švýcarska, ale bohužel světový šampionát zrušila pandemie.“
* Které země byste označil za velmoci tohoto sportu? A je znát rozdíl?
„Velmoci v Evropě jsou Francie, Itálie, Španělsko. Mimo Evropu je na tom výborně například Thajsko nebo Madagaskar. Rozdíl je obrovský. Jsou to lidé, kteří hrávají každý den. A hlavně hrají proti těm nejlepším, takže mají pravidelnou porci těžkých utkání, to vás posune nejvíce dopředu.“
* Hradí tyto akce svaz případně klub, nebo do toho musíte investovat sám?
„Mezinárodní akce se snaží platit asociace. Nebo alespoň přispět, co nejvíce to jde. Za to jim patří dík. Většinu turnajů, které si ale objíždíme, tak hradíme ze svého, takže se tento sport dá brát také jako dosti nákladný.“
* V celostátním žebříčku jste momentálně na krásném 12. místě. Jak toto pořadí vlastně vzniká?
„Žebříček se skládá z deseti nejlepších turnajů, které za rok odehrajete. Z něj se udělá průměr a podle toho se skládá žebříček. Co se týče síly, tak tam jde o to, jak náročné turnaje byly. Je to podobné tenisu. Poslední rok jsem moc nestíhal. Mám teď docela náročnou práci, takže se momentálně spíše propadám dolů.“
* Hrajete pravidelně ve stejném složení, nebo své spoluhráče střídáte?
„Určitě. U nás je to všechno ‚naskupinkované‘. Každý má nějakou svou partu, se kterou hrává pravidelně, moc se to nestřídá. Myslím si, že každému vyhovuje mít u sebe pár jedinců než to střídat každý turnaj.“
* Najde se spoluhráč, se kterým si opravdu rozumíte?
„Je jich takových víc. S některými mi to sedí víc, s některými méně. Potřebuju většinou ty spoluhráče, kteří se mnou jedou na stejné psychické vlně. Navíc jsme kvalitní hráči, takže to nám sedí. Ale nemám problém si zahrát s kýmkoliv.“
* V Krumsíně je velká základna hráčů. Díky čemu se tomuto sportu zde tak daří?
„Největší zásluhu na tom má Karel Janeček, který se o areál stará a pořádá tam spoustu turnajů. Teď nám to trošku opadlo, ale to je všude. Stále se to ale drží na velmi dobré úrovni. Což je určitě pozitivní.“
* Dlouho vám unikalo vítězství v domácím turnaji Krumsínská Hroda, až se to loni konečně povedlo, byly velké oslavy?
„Ten turnaj je pro mě specifický. Přece jen se jedná o domácí podnik. Navíc už jsou na něm všichni mí spoluhráči dříve napsaní jako vítězové a mně se to stále nedařilo. Tak už si ze mě dělali trošku legraci. Byl jsem hrozně šťastný, že se to konečně povedlo, oslava samozřejmě byla. Letos mám v plánu obhajobu.“ (úsměv)
* V loňské sezóně jste skončili o vzájemný zápas na druhém místě extraligy, mrzelo to hodně, nebo převládala radost z úspěchu?
„Byly to smíšené pocity. Jsme samozřejmě docela malým klubem, ale opravdu chybělo velice málo k titulu. Když to vezmu podle tabulek, tak jsme momentálně nejlepší klub na Moravě, což je skvělé. Radost jsme měli velkou, ale ta hořká pachuť tam byla.“
* Věříte, že by ten titul jednou mohl přijít?
„Já věřím tomu, že pokud se nám podaří celý rok se scházet v tom nejsilnějším složení, tak bychom to zvládnout určitě mohli. Bylo by to určitě parádní a znamenalo by to pro náš klub obrovský úspěch.“
* Věnujete se aktivně i dalším sportům?
„Jelikož mám docela náročné zaměstnání, tak toho času na další sporty teď moc není. Ale mám rád jakýkoliv pohyb. Rád si vyjedu třeba na kole, in-linech, nebo si chodím zaběhat.“


FRANTIŠEK KAPLÁNEK

* narodil se 19. 3. 1993 v Prostějově
* pochází z Krumsína, kde vyrůstal a žije odmalička
* vystudoval střední školu strojírenskou v Lutíně
* v mládí hrál fotbal, ale kariéru mu přerušilo zranění
* pétanque začal hrát ve 12 letech
* poprvé se objevil v české reprezentaci, když mu bylo 16 let
* v roce 2017 ovládl se svým spoluhráčem Jiřím Greplem mistrovství republiky
* rád si zahraje jakýkoliv sport a miluje turistiku
zajímavost: po studiu pracoval ve svém oboru, ale lákala ho větší aktivita a tak se rozhodl nastoupit do armády, kde je momentálně u dělostřelectva

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...