- 21. červen 2020
- 1987x
S jediným bezobalovým obchodem to letos na jaře vypadalo bledě. Vše se zprvu obracelo proti němu. Nejprve se z důvodu pracovního vytížení rozhodla skončit zakladatelka Jitka Nadymáčková, následně přišel koronavirus, který odradil velkou část zájemců o provozování prodejny. A když už se zdálo, že se přeci jen někdo najde, ukázalo se, že o prostory obchodu už má zájem někdo jiný. Doslova za pět minut dvanáct byl však obchůdek zachráněn. A to jednak novým majitelem, který prodejnu znovu poskytl nadšencům do nakupování bez zbytečných odpadů, jednak Terezou Zelinkovou a jejím partnerem, kteří se rozhodli, že do provozování obchodu půjdou. Právě Tereza Zelinková vyprávěla pro redakci Večerníku příběh toho, jak obchod vstal z mrtvých. Prozradila zároveň i to, co by ráda do sortimentu přidala.
* Jaký jste měla vztah k obchodu? Jak často jste zde nakupovala?
„Byla jsem stálým zákazníkem, a to už na Kravařce. A víceméně se celá rodina přizpůsobila tomu, že nakupujeme bezobalově. Líbil se nám navíc sortiment, zejména kvalita a čerstvost výrobků. Byl ze mě tedy rychle stálý zákazník. Nijak moc jsme v supermarketech ani nenakupovali, tady nám to vyhovovalo.“
* Když jste se dozvěděla, že má obchod skončit, jaká byla vaše reakce? Napadlo vás třeba, že byste ho mohla převzít?
„Napadlo mě hned, že by se mi to líbilo. Zároveň jsem ale věděla, že jsou o něj vážní zájemci. Takže pobavili jsme se o tom doma, ale vzhledem k tomu, že jsem se po mateřské čerstvě vracela do práce, tak jsme to nějak moc neřešili. A pak k nám jednou přijela paní Nadymáčková, přivezla nám nákup, co jsme si objednali přes internet, a mezi řečí jsem se zeptala, jak to vypadá, kdo bude pokračovat a kdy zase budeme moci chodit nakupovat. A tehdy mi začala říkat celý ten příběh s tím, jak postupně všichni zájemci odpadali. No ale už moc času nebylo, protože už byl vlastně konec dubna a paní Nadymáčkové v květnu končil pronájem. Takže jsme se ještě snažili najít v Prostějově vhodné prostory k pronájmu, protože bylo řečeno, že se tyto budou prodávat a že tady nebude možné pokračovat. Bohužel se nám nic nepodařilo najít, takže jsme to všechno vzdali. No a před třemi týdny už paní Nadymáčková s manželem vystěhovávala věci a přišel náhodou majitel prostor s tím, že by byl rád, kdyby se to tady zachovalo. A začal kolotoč kolem. Dohodli jsme se s partnerem, že do toho půjdeme, že zůstaneme v těchto prostorech a převezmeme to.“
* Je tedy dílem dvou náhod, že obchod neskončil…
„Víceméně ano, byla to opravdu shoda náhod. Šel zrovna okolo, viděl tady pohyb, a že by byl rád, aby to zde pokračovalo. To bylo v sobotu, v neděli už jsme se domlouvali na možnostech pronájmu, a jak by to fungovalo s tím, že se to o nějakých 14 dní teď pozdrželo, protože se papírově řešil prodej. A ještě to úplně vyřešené není, ale naštěstí nám majitel vyšel vstříc, abychom to zde mohli postupně dávat dohromady. A hlavně naskladňovat zboží.“
* V čem budete chtít navázat na práci paní Nadymáčkové?
„Určitě bych chtěla, aby se zachovala kvalita a čerstvost produktů. Protože tohle se mi na bezobalovém obchodě vždy líbilo. A tu bezobalovost. Byla jsem ráda, že nemám doma kvanta obalů a odpadů, že si nakoupím jen do krabiček a ty následně umístím do polic. A také to, že zboží neleží týdny a měsíce v supermarketech, že je čerstvé. Ráda bych také zachovala zboží z místních zdrojů, ne všechno se samozřejmě dá.“
* Je nějaký sortiment, který byste ráda rozšířila?
„Ano, například bych ráda přidala přírodní kosmetiku. Samozřejmě opět zero waste. Bude důležité, jak se nám bude dařit otevřít se základním sortimentem, na který jsou lidé zvyklí. A pak to budeme moci dál rozšiřovat. Třeba o čerstvou zrnkovou kávu.“
* Máte už představu, kdy znovu otevřete?
„Přesné datum ne. Ale ráda bych někdy začátkem července. Dřív se to téměř určitě nestihne.“
Další chyba na Vápenici.