Dobré odpoledne, dnes je čtvrtek 28.3.2024
svátek slaví Soňa,
zítra Taťána
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Je natolik pracovně zaneprázdněný, že jakýkoliv čas strávený s rodinou je pro něho svátkem. Jako lékař nepůsobí pouze ve funkci ředitele Zdravotnické záchranné stanice Olomouckého kraje Prostějov, ale „melouchaří“ rovněž na záchrance Jihomoravského kraje, v nemocnici ve Vyškově a ještě k tomu pracuje pro soukromou zdravotnickou firmu. Stejně jako všichni záchranáři je nejvíce pyšný ve chvíli, kdy se podaří zachránit lidský život. Nejtěžšími okamžiky pro něj jsou naopak často i zbytečné ztráty životů, zejména mladých lidí při autohaváriích či sebevraždách. O tom všem si Večerník povídal v exkluzivním rozhovoru s Radomírem Gurkou.

●● Kdy ve vás v mládí uzrálo rozhodnutí stát se lékařem?
„Někdy ke konci gymnaziálních studií, poté co jsem opustil myšlenky studovat kvantovou chemii, molekulární biologii, jadernou fyziku či hvězdnou astronomii.“
●● Patříte do lékařské rodiny? A co na vaše rozhodnutí studovat medicínu říkali rodiče?
„Právě že vůbec... (úsměv) Možná ale nějaký prapředek byl ranhojičem. Zdravotnictví se však o mne částečně otřelo, když maminka byla zubní instrumentářka. Rodiče na moje rozhodnutí studovat medicínu, pokud si vzpomínám, neříkali nic. Mohl jsem si totiž vybrat hůř.“ (smích)
●● Vzpomínáte si na své první zaměstnání, a jak jste se v něm cítil?
„Poprvé jsem po studiích nastoupil do tehdy ještě okresní nemocnice
v Jeseníku. Tehdejší ředitel mě přijímal jako lékaře pro v budoucnu plánované oddělení patologie. Vzpomínám si, jak mi maminka tenkrát řekla, že si ode mne nevezme žádné jídlo, kterého se dotknu. (úsměv) Naštěstí se po nástupní praxi uvolnilo místo na anesteziologii, a tak se moje kariéra patologa ani nezačala.“
●● Kde všude jste vůbec jako lékař působil před svým nástupem na záchranku?
„Téměř dvanáct roků jsem pracoval právě na anesteziologicko resuscitačním oddělení jesenické nemocnice. A pak šel sem do Prostějova.“ (úsměv)
●● Mnozí lékaři tvrdí, že práce na záchrance je za trest. Jak to vnímáte vy?
„Ať si to jdou ti mnozí lékaři na pár měsíců na záchranku zkusit. Když nic jiného, tak alespoň snad změní přístup k záchranářům!“
●● Podařilo se vám někomu vyloženě zachránit život, jak se říká na poslední chvíli?
„Pokud je někdo z důvodů nemoci či úrazu na prahu smrti, vám se ho podaří resuscitovat a on se posléze po nemocniční léčbě vrátí zpět do života, tak se vám podařilo zachránit život na poslední chvíli...“
●● Jaký je to vůbec pocit, někoho zachránit?
„To se těžko popisuje. To musíte sám zažít...“
●● Existuje nějaký případ z vašeho působení na záchrance, který byste už naopak prožít nechtěl?
„Všechny tragédie ať již dlouhodobé nemoci, či nehody, zejména mladších ročníků, jsou strašné. Bohužel jich však ještě pár zažiji.“ (povzdechne si)
●● Je pravda, že pro lékaře záchranky bývá tato práce do jisté míry takovým adrenalinovým sportem?
„Říká se to. A nejen pro lékaře. V současnosti vyjíždí k vážným případům i posádky bez lékaře. Takže adrenalin se vyplavuje i záchranářům a řidičům záchranek.“
●● Zažil jste ve svém zaměstnání alespoň jeden úsměvný případ?
„Je pravdou, že občas i v našem povolání něco úsměvného zažijeme. Snad jeden, který se stal již před mnoha lety, kdy ještě nebyly vozové terminály, a hlášení k výjezdu se přijímala odlišným způsobem. Posádka Zdravotnické záchranné služby na výzvu operačního střediska vyjela k případu. Po příjezdu na místo zjistila, že někde ztratila lístek s adresou a jménem pacientky. Bydliště si lékaři pamatovali, ale jméno ne. Před činžovním domem však stála nějaká paní, která je poslala do bytu v patře. Zde záchranáři nalezli na lůžku starší paní, doma byl i manžel. Paní sdělila své dlouhotrvající potíže, byla vyšetřena, a protože stav nebyl nijak vážný, byla ponechána v domácí péči. Po návratu na základnu řidič v garáži nalezl lístek se jménem a s hrůzou zjistil, že sice byli na správné adrese, ale u zcela jiné pacientky!“
●● Jak se toto nedopatření řešilo?
„Pochopitelně záchranáři se okamžitě vydali zpět. Tentokrát již do správného bytu. Zde taktéž na lůžku ležela starší paní. I její obtíže byly dlouhodobé, stav nebyl nijak vážný a také byla ponechána v domácí péči. Vše tedy dopadlo dobře. Úsměvné bylo, že ta první starší žena, přestože vůbec nevolala na záchrannou službu, tak se nijak nepodivovala, že se jí v bytě z ničeho nic objevili zdravotníci a nijak se nebránila vyšetření. I její manžel vše v klidu a bez námitek sledoval.“ (úsměv)
●● Víme, že kromě působení ve funkci ředitele prostějovské záchranky máte ještě jiné lékařské zaměstnání. Jak vše stíháte?
„Vedle práce na Zdravotnické záchranné službě Olomouckého kraje působím jako lékař externista na Zdravotnické záchranné službě Jihomoravského kraje, na anesteziologicko resuscitačním oddělení vyškovské nemocnice a v Medicoms v Prostějově. Snažím se dělat vše naplno, zdravotnictví je mým posláním.“
●● Co na vaše pracovní zaneprázdnění říká rodina? Užije si vás vůbec?
„Co asi mohou říkat, když víkendy, svátky a noci trávíte v práci...? Nelíbí se jim to, ale už si asi zvykli. Bohužel když byly dcery malé, tak si mne moc neužily. Snad jim to budu moct někdy vynahradit.“ (úsměv)

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...