LOU FANÁNEK HAGEN DOPORUČUJE: „PES NA ČESNEKU JE LAHŮDKA!“

Populární česká hudební kapela Tři sestry na prostějovské příznivce nezanevřela ani letos a v doprovodu hudebních parťáků z kapely Visací zámek dorazila s plným nákladem svých notoricky známých songů, k nimž přidala i několik novinek. Že si frontman kapely Tři sestry Lou Fanánek Hagen celý koncert náležitě užíval, bylo znát i na pohodové atmosféře, v níž se odehrával rozhovor, který vám nyní exkluzivně přinášíme. O čem se mluvilo, tedy pokud se místností neotřásal nezaměnitelný Fanánkův smích? O prostějovských fanoušcích, o plánovaných oslavách třicátého výročí kapely Tři sestry i o novém CD. Pokud se počítáte mezi příznivce kapely Tři sestry a nevíte si rady s dárkem pod vánoční stromeček, máme pro vás tip od samotného Lou Fanánka Hagena. Ten spolu se svými hudebnickými kolegy vydal originální kuchařskou knihu plnou vypečených receptů a historek o jídle či pití. A tak i na tuto knižní novinku přišla v interview pro Večerník řeč. Takže dlouho neotálejte a pusťte se s chutí do čtení...

V Prostějově odstartovalo vaše nejnovější turné s názvem Old PunX Tour 2014. Jak se vám u nás hrálo?

„Úplně krásně, nikde jsme neudělali chyby, teda... Tak jako udělali, ale úplně drobné, ne takové, aby nás to nějak vykolejilo. (smích) Vlastně jsme to ve většině ani nepoznali... (úsměv) A zdálo se, že i lidé byli spokojení, což je hlavní. Vypadalo to, že se v závěru líbil i improvizovaný Traktor, kdy se obě dvě kapely prolnuly, což bylo vlastně takové hezké vyvrcholení celého hudebního večera. Mně se to líbilo. (hurónský smích)“

Proč jste se rozhodli zahájit své turné právě v Prostějově?

„Tak tady to bývá většinou dobrý, lidi jsou tu super.. Ale je pravda, že většinou máme opačné pořadí koncertů a v Prostějově jsme vždycky až na konci turné. Takže tentokrát jste tu měli úplně čerstvý kluky. (úsměv)“

Proč jste si jako hudební parťáky na koncertní turné vybrali právě Visací zámek?

„Spolupráci střídáme většinou s několika kapelama, které máme rádi a Visací zámek je jednoznačně jednou z nich. Je to vlastně naše druhé společné turné, jedno jsme absolvovali s kapelou Divokej Bill, pak s Rybičkama, s kapelou Wohnout a tuším, že ještě dvě s kapelou Horkýže slíže. To jsou všechno hudební party, se kterými budeme spolupracovat, jak jen to půjde, protože s nimi hrajeme rádi. A myslím, že i lidi, naši fanoušci, jsou s těmito kombinacemi spokojení, jinak by asi nepřišli.(úsměv)“

Na koncert které kapely byste vyrazil vy osobně?

„Já bych asi nikam nevyrazil, jsem rád, že nikam nemusím. (smích) Když už nehrajeme sami, tak mám vlastně koncert své oblíbené skupiny s sebou a za jednu cenu. (úsměv) Ale když už bych musel, asi bych zašel na koncert některé kapely, se kterou hrajeme, protože jsou opravdu dobří. Na zahraniční skupiny ani ne, protože vždycky uvažuji nad tím, jestli se s nimi můžu seznámit, trochu se poznat, pak ani ve finále nejde moc o to, co kdo hraje...“

Vaše seskupení je jedním z mála, které ve svých textech udrželo češtinu. Neplánujete využít angličtinu, podobně jako je tomu v jiných kapelách?

„Na angličtinu jsme nepřešli a ani to neplánujeme. Zatím máme pořád české songy, které se nám osvědčily. Oni tomu lidi i víc rozumí, když je to v češtině, hlavně tady v Česku.“

Prozraďte fanouškům něco o vaší horké novince, první (pivní) kuchařské knize...

„Právě den před naším koncertem v Prostějově proběhl křest naší první pivní kuchařky. Kmotrovských rolí se ujala modelka Agáta Prachařová a hudebník Petr Pečený. Je to částečně pivní kuchařka, protože jsou tam recepty hodně k pivu a samotné ty recepty jsou většinou spojené s historkama, kde hrál nějakou roli alkohol nebo je alkohol přímo jednou z ingrediencí toho jídla, nebo se k tomu prostě hodí. Nejde prostě jen o to jídlo, ale je to proložené i historkama a tak. Takže jde vlastně spíš o takový večírkový bedekr...“

Takže kuchařka převážně pro silné nátury?

„To ne. (smích) Dá se z toho samozřejmě vařit i pro děti. Jsou tam nějaké polívčičky, co kdo vařil jako tatínek.“

Proč jste se vrhli právě na kuchařku?

„Nějaká taková tady prostě chyběla. Náš kapelník a basák ‚inženýr magor‘ rád vaří, a tak jsme si říkali, že by se to mělo sepsat, protože jsme přišli na to, že nějaký ten vlastní recept máme všichni. Okořenili jsme to historkama ze života a z vaření, jedení a pití a... máme kuchařku. (úsměv)“

V jejím názvu zdůrazňujete, že jde o kuchařku první. Můžeme tedy očekávat nějaké knižní kulinářské pokračování?   

„Kdy bude druhá uvidíme, jestli vůbec, třebas za pět let, deset... kdo ví.“

Nabídněte našim čtenářům malou ochutnávku, co si podle vaší kuchařky budeme moci uvařit?

„Jednoznačně spoustu dobrůtek. Něco dobrého na grilu, nějaké vzpomínkové recepty z dětství a většinou nějaké pikantnosti. Ode mě například recept na psa. K tomu se vztahuje historka o mém pejskovi, kterého jsem měl v osmnácti letech. Proto jsem na památku do kuchařky nechal zařadit recept dle psa na česneku, který ale může samozřejmě být nahrazený jehněčím nebo králíkem. Prostě takový univerzální česnekový recept. Ale hlavní je k tomu ta historka o oslavě mých osmnáctých narozenin...“ 

A co Tři sestry a nějaké to nové CD?

„Nové cédéčko by mohlo být příští rok. Ostatně mělo by, protože na příští rok připadá třicáté výročí našeho souboru, takže kromě oslav budeme určitě i něco vydávat. Je možné, že půjde o nějakou kratší kompilaci, nehodláme totiž dělat nějaké to dlouhohrající trojcédéčko či řadovou desku. Spíš asi tak osm až deset oblíbených předělávek, prostě jen tak pro radost.“

Když už mluvíme o jubileu vaší kapely, na co jste za dobu existence kapely nejvíc pyšný?

„To je jasný, že jsme to všechno přežili...(smích)“

Co byste vzkázal čtenářům PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku a vašim fanouškům?

„Ať jsou i nadále našimi fanoušky a ať se jim daří. Já bych rád, aby to tak pořád fungovalo, aby tady pořád byli tak skvělí fanoušci a my taky, prostě tak vůbec. Já bych to neměnil. Doufám, že se zase v Prostějově brzy uvidíme a hlavně uslyšíme!“

Kdo je Lou Fanánek Hagen

Vlastním jménem František Moravec se narodil 18. června 1966 v Praze. Vystudoval gymnázium, stavební fakultu ČVUT a mezioborově studoval žurnalistiku na Karlově univerzitě. Může se pochlubit inženýrským titulem. Od roku 1985 je zpěvákem a frontmanem skupiny Tři sestry, po revoluci začal skládat písničky pro Těžkej Pokondr, Lucii Bílou, Maxim Turbulenc a písničky pro seriál Šmoulové. V roce 2003 se podílel na složení libreta pro muzikál Kleopatra, spolupracoval i na muzikálech Princezna Zmrzlina a Kat Mydlář. Přezdívku získal po nástupu do Tří sester, podle idolů Niny Hagen a Lou Reeda. Pravou nohu mu v roce 1986 v pražském Veleslavíně amputoval vlak, od té doby nosí protézu. Knižně publikoval vlastní životopis s názvem „Tak to bylo, tak to je..“. V roce 2009 byl uveden do beatové síně slávy v kategorii osobnost. Je podruhé ženatý, má čtyři syny a dceru.