DIVADLEM PROTANČILY DĚJINY, DIVÁCI TLESKALI DO RYTMU

FOTOGALERIE Desítky dramatických příběhů, několik lidských charakterů, jeden parket. Tak by mohla znít stručná anotace k světově proslulé hře Tančírna, se kterou uplynulou středu do Prostějova dorazilo Divadlo Radka Brzobohatého. Zpracování moderních českých dějin, natěsnaných na parket jedné taneční kavárny, nabídlo efektní podívanou, která nepochybně potěšila uši i oči. Kdo od představení očekával hlubší podtext, mohl být zklamán, kdo si dokázal naplno užít neopakovatelné chvíle, kdy už v průběhu představení zcela zaplněné divadlo tleskalo do rytmu, ten odcházel nadšený.

Tradiční znělka ve středu opět po roce ohlásila už sedmý ročník divadelní přehlídky Aplaus. „Sedmička bývá považována za šťastné číslo, a tak doufám, že to letos bude platit jak pro výběr představení, tak i pro míru vaší spokojenosti. Jsem rád, že se tu můžeme scházet a chtěl bych za veškerou spolupráci poděkovat zástupcům prostějovského divadla, městské rady i zastupitelstva,” přivítal na úvod diváky ve zcela zaplněném divadelním sále Miroslav Černošek, šéf marketingové agentury TK PLUS, která Aplaus ve spolupráci s Městským divadlem v Prostějově pořádá. 

Soudě dle reakcí v průběhu i po skončení představení se Tančírna pro jasnou většinu diváků ukázala jako volba šťastná. Inscenace se celá odehrávala v taneční kavárně, kde se v různých dobách setkává přibližně dvacítka lidí. Zatímco časy a s nimi i muzika, způsob tance, móda či účesy se v neustále měnily, charaktery lidí „roztáčejících“ to na parketu zůstávaly zhruba stále stejné. Ať už je totiž u moci jakýkoliv režim, je nepochybné, že každá doba má své zbabělce i hrdiny, silné i slabé, seladony i prosťáčky. V tomto ohledu na sebe pozornost diváků zřejmě nejvíce poutal skvělý tanečník a známý herec Jan Révai, který ve hře ztvárnil postavu člověka ochotného v kterékoliv době vlézt do první mocné zadnice, která se mu právě nabízí...

Jednotlivé charaktery se pak doslova protančily moderními českými dějinami od Belle Époque přelomu devatenáctého a dvacátého století přes šarm první republiky, tragédii druhé světové války, budovatelství padesátých let, uvolněnost let šedesátých, spartakiádní normalizaci až po hektičnost naší současnosti. Při tomto „klipovitém“ průletu naší historií nebylo pro výraznější prokreslení příběhů jednotlivých postav či hlubší zamyšlení nad lidskými osudy mnoho prostoru. Určitou „filozofickou“ rovinu v tomto smyslu zastupoval snad jen provozovatel tančírny, který vše s odstupem pozoroval a duchem hudby, stejně jako blázněním svých hostů, se nikdy nenechal vyvést z míry.  

Pochvalu nepochybně zaslouží zejména výběr hudby, který měl na starosti Ondřej Brzobohatý. Díky tomu prostějovským divadlem často zněla velmi emotivní muzika, která skvěle charakterizovala převládající náladu té oné doby. Prostějovské publikum pak už v samotném průběhu představení spontánním potleskem opakovaně oceňovalo taneční kreace herců, pro které účinkování v Tančírně musí být náročné nejen psychicky ale zejména fyzicky. Zatímco v první polovině diváci krásnou hudbu spíše poslouchali, v té druhé už ji provázeli zmíněným společným tleskáním do rytmu, což účinkujícím očividně dodávalo pozitivní energii. Největšího tsunami se v tomto smyslu herci dočkali po skončení představení, když je publikum prakticky nechtělo pustit z pódia.

Divadelní přehlídka Aplaus dále nabídne již tento čtvrtek 16. října představení Kumšt v podání Štúdia L + S z Bratislavy a přehlídku zakončí ve čtvrtek 23. října hra „Jistě, pane premiére!“ v podání pražského Divadla Bez zábradlí.