Projížďky historickým kočárem přitáhly desítky návštěvníků

„Začínali jsme jezdit o desáté hodině a už ve tři čtvrtě, kdy jsme avizovali začátek výdeje časovek, jsme je už měli vyprodané,“ nestačil se divit Václav Obr z Čech pod Kosířem, kde řídí tamější Muzeum historických kočárů. Občanské sdružení MYLORD provozuje na podobných akcích, jako jsou prostějovské hody, vyjížďky historickým kočárem taženým koňským spřežením.

Lokaj v historické uniformě i vozka na kozlíku se měli co ohánět. Časovky totiž byl naplánované na dobu mezi desátou a pátou hodinou odpolední po čtvrthodině, navíc se do harmonogramu museli vejít ještě náhodně přišedší zájemci. Je pochopitelné, že koně přitahovali především děti.

Ponejvíce tedy rodinky s dětmi projížděly po krátkém okruhu od zámku přes Pernštýnské náměstí, ulicemi Kravařovou a Fügnerovou k sokolovně a ke stanovišti u zámku. Kdo přišel o něco dřív a čekal na čas své vyjížďky, mohl si prohlédnout nejrůznější nářadí spjaté se starým kolářským řemeslem. „Snažíme se na podobných akcích předvést lidem něco z pozapomenutých činností, které svým způsobem k jarmarkům patřily. Kromě ukázek z výroby dřevěných kol přinášíme možnost si nabrousit nože a nůžky klasickým způsobem,“ vzhlédl Václav Obr od brusného kotouče, na kterém zrovna brousil nůžky staršího manželského páru.

„Byli jsme tady už dopoledne a dozvěděli se o této možnosti, tak jsme si přinesli všechny nůžky z naší domácnosti. Nebyly broušené tak padesát let, používali je ještě naši rodiče,“ vyprávěla paní, zatímco její muž pilně točil brusným kotoučem, chlazeným kapalinou, aby nelétaly jiskry. Ještě utáhnout šroub a nůžky stříhají látku „jako zamlada“.

„Tuto možnost mají kromě zdejších hodů prakticky jen návštěvníci Josefkolu,“ dodal restaurátor a ředitel muzea v jedné osobě. Jak je vidět, udělá i takovou maličkostí mnoha lidem radost.