Na jediné vystoupení skupiny Turbo na střední Moravě dorazily předminulou sobotu do Lipové stovky fanoušků. A také to v místní sokolovně pořádně roztočili a rozezpívali. Koncert měl skvělou atmosféru, kdy muzikanti na pódiu spolu s publikem tvořili jeden výborně fungující celek. Večerníku se bezprostředně po rozloučení s příznivci podařilo uskutečnit exkluzívní interview s bubeníkem Jirkou Langem. A interview se neslo v hodně dobrém rozmaru...
Zeptám se vás na začátek netradičně, abychom se vyhnuli nepříjemnostem. Kterou novinářskou otázku opravdu nemáte rádi?
„Jak se vám hrálo? (smích)“
Tak to jste mi vzal vítr z plachet, protože zrovna na tohle jsem se chtěla zeptat…
„To nevadí, my vám i tak rádi odpovíme... (úsměv) Lipová je prostě super. Podívejte se na to skvělé pohoštění. Kdo by nebyl spokojený (se smíchem ukazuje na guláš a spoustu dalších dobrot na stole). Ne, vážně, publikum bylo skvělé, spolupracovalo, zpívalo od začátku do konce, všichni jsme si to užili.“
Kolikrát jste zde vlastně už hráli?
„Budete se divit, ale za těch třiatřicet let, co kapela existuje, jsme přímo v Lipové hráli už počtvrté. Je to ale už dlouho, co jsme tady byli naposledy. Myslím takových dvanáct let. To bylo ještě v sestavě s Richardem Kybicem. Tenkrát jsme před koncertem vytáhli balon a šli si zakopat... (smích)“
Kde vlastně nejraději hráváte? Máte nějaké oblíbené místo?
„Litovelský pivovar, zvlášť když je to
i s prohlídkou a ochutnávkou...(smích)“
Tak to vás naprosto chápu. A je i nějaké místo, kam byste se už nikdy s kapelou nevrátili?
„Víte, čas je fajn v tom, že všechny křivdy zahladí. Nakonec si vždycky pamatujete jen to pozitivní. A to je i odpověď na vaši otázku. Ne, žádné zapovězené místo nemáme.“
Jste služebně nejstarší a zároveň i zakládající člen skupiny. Změnily se během těch třiceti let nějak písničky Turba? Myslím třeba styl nebo tématiku...
„Ano, já jsem tady jediný z úplně původní sestavy, druhým služebně nejstarším členem je klávesák, ten je v kapele od roku 1984. Písničky se vlastně vůbec nezměnily, pořád píšeme o holkách. (úsměv) Snažíme se skládat klasické písničky, které si s námi mohou posluchači zazpívat, a typické jsou pro nás bohaté vokály. Zvlášť Martin (hlavní zpěvák Laul - pozn. red.) je hodně bohatý. (smích)
řiatřicet let, to je opravdu dlouhá doba. Řekli jste si někdy, že už toho máte dost a kariéru ukončíte?
„Po každém koncertu, když jsme takhle unavení... (smích) Ne, vážně, cestování a koncertování je sice náročné, ale tak skvělé publikum, jaké bylo v Lipové, nám tu vydanou energii zase vrátí.“
Jak vznikají nové písničky? Máte vůbec klasické zkoušky, nebo všechno řešíte po internetu, jak to dnes většina kapel dělá?
„Zkoušíme tak třikrát za rok. Jinak je to přesně tak. Napíšeme písničku, rozešleme ji ostatním, ti se ji naučí a je to. Takhle vznikla i převážná většina našeho posledního CD Žár. Ovšem problém nastává, když to někdo neumí poslat. To pak musí přijet osobně...(smích)“
Co plánuje Turbo do budoucna? Můžeme se těšit například na nové „cédéčko“?
„Není kam spěchat, až to přijde, tak to přijde. Zatím máme v plánu jen hrát lidem písničky, které mají rádi.“