Rozhovor s Tomášem Somrem, zakladatelem a duchovním otcem festivalu KELTSKÁ NOC

Ať už jste duší Keltové, Vikingové, Germáni či Slované, anebo prostě jen Češi a Moravané, kteří mají rádi dobrou zábavu v přírodním prostředí, přijeďte si už tento pátek a sobotu do Plumlova užít keltský víkend plný krásné hudby, tanců, keltských řemesel, spirituality a samozřejmě i dobrého jídla a pití! Přijďte se pobavit do příjemného prostředí a alespoň na pár dní zapomenout na starosti všedních dnů. Za celý organizační tým a všechny partnery vás srdečně zve jeden z hlavních organizátorů akce Tom Somr (na snímku), se kterým Večerník před touto velkolepou událostí pořídil rozhovor.

Jste zakladatelem tohoto mezinárodního festivalu, ale celý projekt je jistě výsledkem práce celé skupiny lidí.
“V roce 2002 jsem začínal úplně sám za podpory několika kamarádů, ale od roku 2003 jsme byli již tým tří lidí, kteří každoročně pracovali zhruba půl roku na přípravě festivalu. Mým hlavním úkolem byla vždy hlavně tvorba programu festivalu a spolupodílení se na technické organizaci. Byly to „dřevní doby“ a všichni jsme se opravdu učili za pochodu. Jsem také velmi vděčen všem přátelům, kteří tehdy Keltskou noc podporovali takzvaně „zvenčí“, bez jejichž pomoci si začátky Keltské noci těžko dovedu představit. Složení týmu se v průběhu let mírně změnilo a v současnosti jsme v týmu čtyři lidé, David Dvorský, Vladimír Vitásek, Bohdana Šafranová a já. Letošní ročník je již 13. v řadě a já doufám, že bude stejně úspěšný, jako ty předešlé.“
Když se řekne ‚Keltové‘, mnozí si vybaví mocné druidy a druidské kněžky. Co vy a keltská mystika?
“Rád se nechávám inspirovat krásou a sílou přírody, její spiritualitu a mystičnost mě naučila vnímat moje kamarádka, keltská čarodějka a sama velmi mystická osobnost, paní Erika Bábková, která také každoročně oslovuje mnoho návštěvníků Keltské noci svými úžasnými spiritualistickými přednáškami. Ta mě také kdysi poprvé zavedla do míst, kde stávalo kdysi slavné keltské opidum, na Staré Hradisko. Vikingové vyznávají náboženství s názvem Asetro a jistě i v českých a moravských zemích jsou velmi známí bohové jako třeba Odin, Thor, Freja a nebo krásné valkýry.“
Je obtížné se prosadit v konkurenci všech těch současných hudebních festivalů? S jakými problémy jste se při organizaci nejčastěji potýkali v začátcích a teď?
“Abych pravdu řekl, konkurencí jiných festivalů se vůbec nezaobírám, i když vím, že jsou jich stovky. Keltskou noc nepořádáme proto, že bychom měli potřebu dělat nějaký festival jako takový, to nikdy nebylo naší ambicí. Keltskou noc děláme z lásky, ve svém volném čase a bez nároku na odměnu. Snažíme se udržet zaměření festivalu výhradně na keltskou kulturu a její tradice, chceme nabídnout kvalitní kulturní zážitek lidem, kteří o keltství mají zájem a kteří přijíždí, mnohdy hodně zdaleka, užít si od srdce irskou hudbu, tanec a další keltské aktivity v nekomerčním a laskavém prostředí. Proto se naše Keltská noc nikdy nestane jedním z komerčních multižánrových festivalů, za kterými stojí skupiny producentů, pro které je zisk a vydělávání peněz tou hlavní a jedinou motivací. Keltská noc bude existovat tak dlouho, dokud bude ze strany návštěvníků o takový festival zájem, dokud i my budeme mít našemu obecenstvu co nabídnout a schopnost za pomoci partnerů Keltskou noc ufinancovat.“
Odrazil se z vašeho pohledu na organizaci a průběhu uplynulých ročníků současný stav Plumlovské přehrady a Podhradského rybníku?
“Myslím, že stav Plumlovské přehrady, či Podhradského rybníku na samotný průběh a kvalitu Keltské noci nemá zásadní vliv, protože lidé přijíždí na festival hlavně za kulturou. Tato věc se spíše odráží celkově na letním turismu této lokality jako takové. Jelikož žiji v Dánsku, tak nemám možnost detailně sledovat vývoj a kvalitu úprav a čištění přehrady. Hladina Podhradského rybníku je z hlediska našeho festivalu hlavně estetickou záležitostí, kromě lidí z Česka a Slovenska přijíždí i z jiných zemí, například Dánska, Německa, Polska, Egypta a všichni obdivují přírodní prostředí kempu Žralok s výhledem na vodní hladinu a tyčící se siluetu plumlovského zámku nad ní. Keltský festival by měl vždy probíhat v prostředí, které má určitou mystiku a je spjato s přírodou. Všichni chápeme, že se problémy s čistotou vody v minulosti odkládaly a neřešily a je potřeba se s nimi dnes vyrovnat. Za sebe si myslím, že plumlovští zastupitelé již odvedli v tomto směru velmi dobrou práci.“
Na festival se každoročně sjíždějí návštěvníci z celé republiky. Proč myslíte, že je pro ně Keltská noc tak atraktivní a mnozí jí dají přednost před klasickými, například rockovými festivaly?
“Vím, že mnoho návštěvníků oceňuje naši nekomerčnost a čisté zaměření na keltskou kulturu. Na druhou stranu vím, že jsou jistě i lidé, kteří na Keltskou noc právě z toho samého důvodu nepřijedou, ale o tom je život a celé naše lidské konání. Není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem, i když se o to mnozí velice snaží, bude to vždy něco za něco… Přejeme si, aby Keltská noc na Plumlově byla příjemnou alternativou pro lidi, kteří netouží po komerci a celebritách přehnaně propagovaných v médiích, pro lidi, kteří mají rádi hudbu vycházející z keltských kořenů, mírně spirituální prostředí, které povznáší a nabízí tolerantní a přátelskou atmosféru všem bez rozdílu věku a vyznání. Jsem rád, že na Keltskou noc jezdí hlavně publikum, které právě tyto hodnoty vyznává, a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu.“