AKTUALIZOVÁNO: Muzeum praskalo ve švech

FOTOGALERIE: Dvacet, třicet, v nejlepším případě čtyřicet lidí. To je obvyklá účast na většině vernisáží v prostějovském muzeu. Čtvrtek byl ale jiný, tak moc, jak se jen dá představit. Největší sál muzea v patře byl totiž naplněný k prasknutí stejně jako ten vedlejší. Lidé se zkrátka do místa konání nové vernisáže nevešli. Kdo nebo co všechny tak zaujalo? Malíř Miroslav Šmíd a jeho dílo.

Umělec, který je zároveň archeologem a v minulosti zastával také post ředitele Muzea a galerie Prostějov, přitáhl obrovské množství svých známých, přátel, kolegů nebo i těch, kteří se uměním zabývají. Měli přitom co obdivovat, k vidění bylo jeho celoživotní dílo, tedy obrazy z půlky osmdesátých let i letošní.

Přestože je Miroslav Šmíd, dnes čerstvě sedmdesátiletý umělec, zejména mezi vrstevníky známý, dočkal se jedné premiéry. Jednalo se totiž o jeho první samostatnou výstavu v prostějovském muzeu. „Jsem dlouhá léta obdivovatelkou, jsem tedy velmi ráda, že se to podařilo. Myslím si, že je to takový průřez tvorbou, každý si tu najde svoje. Podařilo se také osadit i muzejní chodbu,“ připomněla přítomným kurátorka výstavy Jitka Gajdošíková Vybíralová, že mimořádně na chodbě nevisely Preislerovy obrazy. Pro autora to ale letos nebyla premiéra, vystavoval potřetí. I když poprvé pod názvem Miroslav Šmíd 70. „Krásná číslice, která neznamená určitě váš věk, ale původně jsem myslela, že zde bude sedmdesát obrazů,“ zažertovala ředitelka muzea Soňa Provazová. „Ne že by nebyly. Ale nevešly by se,“ odpověděl pak pohotově Miroslav Šmíd.
Po entrée, které kromě řečníků obstarali také hudebníci Tereza Prokopová a Lukáš Preclík, už byl čas na vlastní díla. Ta sestávala z řady motivů, některé se ale opakovaly. Třeba jablka a horkovzdušné balóny. Část obrazů byla laděna do abstraktna, v jiných případech se ale jednalo třeba o krajiny. Některá díla pak směřovala i trochu do duchovna jako díla Svatá rodina nebo Konec světa. Celkově pak obrazy ukazovaly, že se autor nebojí experimentovat s barvami a jejich kontrasty. A zároveň to, že jeho tvorba je rozmanitá. Na jedné straně zde byl obraz Zákaz vjezdu, na druhé zase Obleva laděná do bílomodra. Jak ostatně řekla kurátorka výstavy, každý si našel to svoje.