- 7. listopad 2012
- 4694x
Na policii i při soudním procesu odmítl jakkoliv spolupracovat, nevypovídal a pouze komentoval výroky ostatních. Tvářil se arogantně a povýšeně. Když už mluvil, vystupoval sebevědomě, přitom však vážil každé slovo. Celou dobu se zdálo, jakoby si vůbec nepřipouštěl, do jaké situace se dostal. Teprve krátce před vyhlášením rozsudku souvisle promluvil. Přestože při své „one man show“ působil poměrně přesvědčivě, moc se mu toho věřit nedalo...
Ještě před vynesením rozsudku pětačtyřicetiletý Jiří Žouželka konečně souvisleji promluvil. „Netvrdím, že jsem svatý, ale vše se seběhlo jinak, než je popsáno v obžalobě,“ dala by se shrnout podstata jeho výpovědi. Jak přesně se věci podle něj skutečně udály, to už Jiří Žouželka jaksi neprozradil... Zatímco celou obžalobu označil za pomluvu, sám se uchýlil jen k několika naprosto neurčitým výpadům proti svým bývalým kumpánům i vyšetřujícím policistům. Přitom, pokud by dokázal odhodit svoji arogantní masku, jeho svědectví by mohlo odhalit život a vztahy mezi jednotlivými členy prostějovské galerky, ve které se dlouhá léta pohyboval. K tomu ovšem nedošlo. Jiří Žouželka, který se dle svých slov cítil nevinný, tak pouze plival kolem sebe!
„S Robertem Finkem jsme příbuzní, nicméně přibližně tři roky jsem se s ním nestýkal. S majitelem vrakoviště v Opavě, Martinem Krejčím, jsem v kontaktu skutečně byl. Pomáhal jsem mu vozit auta z celé České republiky i ze Slovenska do Opavy. Zda byla kradená nevím, vždy jsem fungoval pouze jako řidič. Richard Majer jednoznačně lže. Byl chycen policisty v kradeném autě, navíc další auto kriminalisté našli u něj. Aby zakryl vlastní vinu, rozhodl se ukázat na mě,“ popsal Jiří Žouželka, který následně zpochybnil důvěryhodnost prostějovského policisty, kterému se měl Majer svěřit. „Je všeobecně známo, že tento policista byl jedna ruka s Vlado Rožičem. Rožič je přitom člověk, který byl dle policejního tiskového mluvčího schopný za dvě noci ukrást až osm aut a předcházela ho pověst nebezpečného zločince,“ vyjádřil se Jiří Žouželka o vztahu mezi prostějovským policistou, který ho pomohl dostat za mříže a nebezpečným chorvatským mafiánem. Bylo minimálně s podivem, že ač Žouželka přesně věděl, s kým se Vlado Rožič stýkal, o svém vlastním vztahu k Rožičovi neřekl skoro nic! „Byli jsme spolu v kontaktu někdy kolem roku 2000, kdy jsem v rámci svých podnikatelských aktivit plánoval oslovit chorvatský trh,“ prohlásil Žouželka a ti zasvěcenější se museli jen smát...
Nebyl to totiž nikdo jiný než právě Vlado Rožič, kdo ho uvedl do světa kradených aut. Než se Jiří Žouželka „postavil na vlastní nohy“, byl to právě on, kdo od Rožiče odkupoval kradená auta. Faktem rovněž je, že narozdíl od bohorovného Žouželky podstatně opatrnější Vlado Rožič auta kradl převážně mimo Prostějovsko. Přestože prostějovští policisté o Rožičových rejdech minimálně tušili, vyšetřování vedli kolegové z jiného regionu.
„Pan Richard Majer podle mě spolupracoval s Vlado Rožičem a také Tomášem Jakešem, který byl při krádeži auta zastřelen v Olomouci,“ uzavřel svoji obhajobu-obžalobu Jiří Žouželka. To ovšem jeho někdejší kumpán popřel. „Tomáše Jakeše znám podle jména, nikdy jsem ho však neviděl. Vlada Rožiče znám okrajově, čím se živil, nevím,“ oponoval Žouželkovi dvaatřicetiletý Richard Majer, díky jehož výpovědi nakonec někdejší král zlodějů aut na Prostějovsku půjde na několik let do vězení. On sám pravděpodobně i díky svému svědectví nakonec vyvázl s podmínkou...